... JAZYKOVÉ - Komus to řekl?

31. červenec 2006

Poslechněme si na úvod těchto několik vět: Komus to řekl?; Jsem rád, žes konečně přijel; Byls dneska plavat?; Alenus nepotkal?; Jednous mu to už přece vysvětlil. - Všem těmto větám je společné to, že se v nich vyskytuje pohyblivé s, které se připíná k různým slovům, ke slovům, která náležejí do různých slovních druhů - měli jsme tam komus, žes, byls, Alenus a jednous. Když tato slova slyšíme takto odděleně (Alenus, žes), asi vypadají dost divně a nerozumíme jim. Pokud se však vyskytují v celé větě, víme hned, o co se jedná.

Ono pohyblivé s je ve skutečnosti zbytek pomocného slovesa jsi, které ve spojení s l-ovým příčestím tvoří slovesný tvar 2. osoby jednotného čísla minulého času. Důvod, proč se toto téma hodí do našeho pořadu, je zřejmý - zmíněné pohyblivé s má v současné češtině, hlavně mluvené, velkou frekvenci a zároveň je v různých pozicích různě hodnoceno. Často jako nespisovné, ale v některých případech je spisovný jazyk připouští.

Jako jednu ze spisovných variant je možno toto pohyblivé s užít ve spojení s l-ovým příčestím v rámci slovesného tvaru pro 2. osobu jednotného čísla minulého času, např.: Chodils do školky rád? nebo Mohls mi to povědět hned. Redukce původnějšího chodil jsi a mohl jsi do tvarů chodils a mohls byla vyvolána nepochybně přirozenou tendencí jazyka co nejvíc usnadnit a zjednodušit výslovnost. Uveďme ještě, že tvary typu chodils nebo mohls se vyskytují v českých písemných památkách už v 16. století.

Závazné je připojení zmíněného pohyblivého s ve tvarech 2. osoby vytvořených od zvratných sloves, jako je např. koupit si - jedině správné jsou tvary koupil sis a také koupil by sis v podmiňovacím způsobu.

Všechny ostatní případy, kdy se toto pohyblivé s připojuje k prvnímu přízvučnému slovu ve větě, jsou hodnoceny jako nespisovné. Jsou to případy jako: Tys to vyvedl!, Kdes byl včera? Jsem rád, žes přijel. Žes mi to neřekl! Tyto tvary by se tedy měly užívat jen v neoficiální, soukromé komunikaci - na rozdíl od tvarů, kdy se s připojuje ke slovesu, jako byly ty zmíněné spisovné tvary chodils a koupil sis. Je však možno odhadnout, že někdy v budoucnu bude ve spisovném jazyce místo i pro některé z těch tvarů, které jsou nyní hodnoceny jako nespisovné. Jsou totiž projevem živých vývojových tendencí v jazyce a nejsou svým výskytem omezeny jen na nějaký nářeční celek nebo úzký okruh uživatelů.

Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 a 106,8 FM vždy v pondělí .

Premiéra v 9:30 - repríza ve 14:30.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.