Město Litovel zřídilo protipovodňový fond. Je to první krok směrem k ochraně před velkou vodou

Jediné místo ve městě, které v 97 roce nezatopila, bylo náměstí. Zabránit do budoucna povodním v tzv. Hanáckých Benátkách ale nebude jednoduché.

„V garáži jsem měl po kliku vody. Byla všude,“ vzpomíná Karel z Litovle. Dvacet let staré události nikdy nezapomene ani pan Tomáš: „Pamatuji si, že jsme byli v práci a dívali se, jak Morava stoupá a postupně se vylívá.“

Aby své matce pomohl uchránit před velkou vodou posilovnu v centru města, plnil pan Tomáš celé odpoledne pytle pískem.

„Nikoho nenapadlo, že by ta voda mohla vystoupat tak vysoko, že by ani ty pytle nezabraly. Hodně jsme se nadřeli, hráz jsme postavili asi do výšky tří čtvrtin metru. Na druhý den jsme přijeli a bylo tam metr a půl vody. Takže jsme ty pytle byly úplně zbytečné. Teprve potom nás napadlo začít vynášet věci,“ vzpomíná.

Voda tehdy zalila většinu města. Litovlí protéká celkem šest ramen řeky Moravy. I to je podle nezávislého starosty Zdeňka Potužáka jeden z důvodů, proč město nemá systém protipovodňové ochrany.

„To není o hrázování jednoho ramene a navýšení břehu. Týká se to šesti ramen. Navíc v té protipovodňové ochraně se řeší, že ta voda Litovel nějak obteče, ale zase víme, že když je velká povodeň, tak se nám zase vrací zpátky z lesů, takže jsou tam další pokračování proti tomu zpětnému vzdutí,“ říká.

Aby se vodohospodáři do stavby mohli pustit, musí město získat přes dvě stovky pozemků. Zřídilo k tomu protipovodňový fond, do kterého vložilo dva miliony korun.

„Letos budeme rádi, když najdeme toho, kdo nám udělá aktualizaci vlastníků a zahájí první výkupy. Když se to dobře rozjede, tak jsme v příštím roce připraveni investovat více peněz,“ říká starosta Zdeněk Potužák.

Odhaduje, že v ideálním případě by město mohlo vlastnické vztahy vyřešit za pět let.