Divadlo hudby v Olomouci navazuje na tradici z 60. let a zve na osobité výstavy

„Protože ho máme rádi,“ vysvětluje nejdřív stručně historik umění a kurátor Ivo Binder, proč výstavu uspořádal.

Pak byl přece jen sdílnější: „Léta s ním spolupracuji. Připravil jsem několik jeho výstav, takže jsem rád, že jsem tuto výstavu mohl dělat. Myslím si, že je to významné dílo, které si zaslouží velké výstavy.“

Při prohlídce ale také udělá jasno ve vztazích rodiny Sokolů.

„Václav Sokol je bratrem slavného, někdejšího ministra školství a hlavně vysokoškolského profesora a filozofa Jana Sokola. Jejich společným otcem byl Jan Sokol, výborný architekt, asistent Le Corbusiera. Václav Sokol se vzhledem k nevhodnému kádrovému profilu otce nedostal na vysokou školu. Absolvoval střední výtvarnou školu. Celý život se živil buď jako propagační grafik nebo zastával vyloženě neumělecké profese. Signoval i Chartu77, takže potom už vůbec neměl šanci se jako výtvarník prosadit na nějakých oficiálních výstavách. Přesto je to člověk, který uměním bytostně žil už od malička. Jeho matka byla historičkou umění,“ říká Binder.

Výstava Václava Sokola v olomouckém Divadle hudby|foto: Blanka Mazalová

Osudem se Václavu Sokolovi stala kresba: „V tomto se zařadil mezi naše nejvýznačnější kreslíře, jako jsou Jiří Kornatovský, Jitka Svobodová, Adriena Šimotová, Václav Stratil a další.“

Výstava Václava Sokola podle kurátorky Olgy Staníkové přesně zapadá do tradice olomouckého Divadla hudby, které od roku 1968 pořádalo i výtvarné akce: „Od té doby sem podařilo dostat spoustu umělců a významných osobností, které byly na indexu.“

Expozici Václava Sokola Sklenice a patníky si můžete v olomouckém Divadle hudby prohlédnout do 30. června.