Jak nahradit ropu a další fosilní paliva? I o tom diskutují v Olomouci biotechnologové z celého světa

Přírodovědecká fakulta v Olomouci - Foto: Ondřej Tomšů

Přírodovědecká fakulta v OlomouciFoto: Ondřej Tomšů

Vyvrátit mýty o geneticky modifikovaných rostlinách a ukázat praktické využití rostlin v průmyslu. O to se budou snažit světové špičky na rostlinné biotechnologie v Olomouci. Ukážou také cestu, jak si poradit s hrozícím nedostatkem potravin v době klimatických změn.

„Rostliny, které budou rezistentní na extrémní podmínky životního prostředí, extrémního klimatu,“ to je podle olomoucké studentky genového inženýrství Nikoly Kořínkové zásadní téma, které lidstvo podle ní musí během pár let vyřešit. 

 

Vyvrátit mýty o geneticky modifikovaných rostlinách a ukázat praktické využití rostlin v průmyslu. O to se budou snažit světové špičky na rostlinné biotechnologie v Olomouci

Vložit na svůj web

I proto je zvědavá, co nového uslyší od současných světových špiček v tomto oboru. Diskutovat se bude i o produktech, které se dají z rostlin získat, využít je ve farmacii nebo chemickém průmyslu a nahradí výrobky, které pochází z ropy. 

Fosilní zdroje totiž podle organizátora akce Ivo Fréborta jednou dojdou: „Postupně se zjišťuje, že z rostlin lze vyrobit i poměrně nákladné a obtížně vyrobitelné chemikálie.“ 

V Olomouci se objeví opravdové celebrity světové rostlinné biochemie. Například Američan Clint Chapple se zabývá biosyntézou ligninu. Ta je základní složkou dřevin, současně ale omezuje jejich průmyslové využití. 

A tak se podle Fréborta snaží změnit strukturu ligninu tak, aby se ze dřeva daly jednodušeji připravit látky pro průmyslovou výrobu a nahradit fosilní zdroje: „Jde například o výrobu bioethanolu, což může být vstupní branou pro výrobu biopaliv.“ 

Rostlinný genetik Patrik Schnable se zase snaží propojit znalosti o genomech rostlin se zemědělskou praxí prostřednictvím robotického snímání. 

„Roboti jsou potom schopni na poli monitorovat parametry, které ta určitá plodina vykazuje. Poté je dávají do souvislosti s počasím, teplotou, vlhkostí nebo působením škůdců. Snaží se to provázat s informacemi, které máme z genomiky. Je to taková aplikovaná praxe, která je velmi zajímavá,“ říká Frébort. 

Podle děkana olomoucké přírodovědecké fakulty Iva Fréborta účast obou excelentních vědců finančně podpořilo americké ministerstvo zahraničí, což je podle něj ojedinělá záležitost. Podle něj to svědčí o důležitosti olomoucké konference a dává jí to velký kredit. 

Autor:  Blanka Mazalová  (bam)

Nové články v rubrice

Olomoucký kraj
  Od 23.8.2017 05:55 do 07:55; na silnici 368 u obce Horní Studénky okres Šumperk; ve směru na Štíty.; nehoda; 2 havarovaná vozidla; překážka na vozovce, průjezd se zvýšenou opatrností; 2 x OA bez zranění,1 ...
  Od 23.8.2017 05:25 do 06:25; D46 - 23.4km na trase Vyškov - Olomouc; porouchané vozidlo, zdržení; neprůjezdný pravý jízdní pruh
  D46, mezi km 28.5 a 12, ve směru Vyškov, pomalu jedoucí vozidlo údržby, pravý jízdní pruh uzavřen, Od 23.08.2017 07:00 Do 23.08.2017 12:30, Sestava v pomalém pohybu., údržba a výměny směrových sloupků, ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace