Na Libavé bojují s nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii

Rozšíření nebezpečného brouka nahrály extrémní sucha. S kalamitou lesáci bojují zvýšeným kácením napadených stromů. Odhadují, že do konce roku vytěží kolem půl milionů kubíků dřeva.

„Tady vidíte stromy, které už hajný označil, jelikož jsou napadené kůrovcem. Jsou suché, v podstatě mrtvé. Ten kůrovec z toho už vyletěl. Musí se pokácet,“ ukazuje provozní technik vojenských lesů Antonín Mičán na smrky označené žlutou páskou.

„Je to jenom díky nedostatku srážek na území vojenského prostoru Libavá a s tím jsou spojené všechny ostatní věci. Kůrovec začíná nalítávat na ty oslabené stromy a působí tady ve větší míře i václavka,“ dodává.

„Vidíme, že brouk se zavrtal a začíná dělat mateřskou chodbu a začíná klást vajíčko. To je konec. Teď nás zachrání jedině to, že ho včas označíme, zpracujeme a odvezeme pryč z lesa,“ říká lesní Michal Krahulík.

Na práci si lesáci najali dvacet harvestorů. Každý z nich denně zpracuje až sto kubíků napadeného dřeva. Jeden harvestor ovládá ho operátor Alexandr Nagy. Před sebou má monitor a stroj, který vypadá jako velký traktor, kleštěmi uchopí kmen, zařízne se do něj pila.

Na Libavé bojují s nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii|foto: Jana Zemková

„Teď mi ukáže délku toho sortimentu, pozoruju, jaká je kvalita dřeva, jak je zahnitý,“ popisuje.

Během chvíle strom odvětví a nařeže na požadovanou délku a míří k dalšímu stromu se žlutou páskou. Denně v kabině harvestoru stráví dvanáct hodin.

„Nevýhoda je ta, že jsou tady lesní úseky, které jsou vyloženě omezené cvičením vojsk. Tam se ta práce musí přerušit, protože prostor je celý uzavřený a střílí se tam,“ říká Michal Krahulík.
Škody budou obrovské, těžko se odhadují. Zahrnují třeba pronájem techniky a lidí, ale také sanaci terénu nebo náhradní výsadbu. Než se plochy znovu zalesní, bude to trvat celé roky.

Na Libavé bojují s nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii|foto: Jana Zemková