Pouhých 10 000 kroků denně snižuje riziko cukrovky, radí olomoučtí medici

„Vím, co to je za nemoc, takže se jí samozřejmě obávám,“ říká paní Věra Havlíčková. Byla jednou z prvních návštěvnic kampaně olomouckých mediků proti diabetu. Sama sice cukrovku nemá, její rodiče ale ano, a tak se má na pozoru. „Potřebuju zhubnout, což se mi moc nedaří, víc pohybu,“ dodává.

Osvětovou akci má na starosti Gabriela Matznerová. „Při cukrovce je pohyb velmi důležitý. Nesmí se ale sportovat na lačno, cukrovkáři by se předtím měli najíst, protože jinak hrozí hypoglykemie, která může mít své následky,“ vysvětluje Matznerová.

Další z návštěvnic Petra Supíková popisuje, jak se žije s cukrovkou: „Je to takové skryté, protože člověk necítí, jestli má vysoký nebo nízký cukr. Když už má tedy nízký cukr, tak už to potom pozná. Podle mě je pohyb opravdu důležitý proto, aby si člověk udržel správnou hladinu cukru.“

K dispozici byla lidem také fyzioterapeutka Kateřina Jinochová. „Správný stereotyp chůze v podstatě neexistuje. Každý člověk je individualita a každý má svůj stereotyp. Nicméně jsou doporučení, která by měl člověk dodržovat. To je například vzpřímené držení těla, dostatečná délka kroku, šířka kroku. Člověk by měl ujít určitý počet kroků denně. Je to 10 000 kroků denně. To většině seniorů chybí, odmítají se hýbat. Pohyb při cukrovce pomáhá tak, že dojde ke snížení glukózy v krvi a zároveň se snižuje obezita, což je jeden z hlavních rizikových faktorů cukrovky,“ popisuje fyzioterapeutka.

Ať už člověk je, nebo není cukrovkář, důležité je podle Kateřiny Jinochové mít z pohybu radost.