V Olomouci vzniká tým, který propojí vědce z celého světa. Pracovat budou na energii budoucnosti

V příštích sedmi letech pak chtějí v univerzitním Centru pokročilých technologií vyvíjet nové nanomateriály, které s využitím slunečního záření vodu rozloží na kyslík a vodík.

„Stojíme právě před aparaturou, které se nazývá fotoelektrochemická lavice. Tady simulujeme takzvaný rozklad vody, kdy produkujeme vodík a kyslík pomocí slunečního záření,“ ukazuje mi člen vědeckého týmu Štěpán Kment přístroj, který by se vešel na půdorys velkého školního sešitu.

„Je tady zdroj světla, takové laboratorní sluníčko. Je to něco, co zcela simuluje sluneční záření. Systémem čoček to potom lokalizujeme na ty naše vrstvy,“ popisuje, jak zatím v laboratoři štěpí molekuly vody. Tím získají vodík. Zdroj energie budoucnosti pro stále rostoucí počet lidí na zeměkouli.

„V našem přístupu se snažíme o levnou produkci vodíku z obnovitelných zdrojů, jako je slunce a voda. Potřebujeme na to materiály, takzvané katalyzátory, které reagují se sluncem. Na povrchu těchto materiálů dochází k rozkladu vody na vodík a kyslík. Vodík takto můžeme nejen levně vyrábět, ale můžeme ho také skladovat a převážet,“ doplňuje.

Tyto, jak říká Štěpán Kment, hybridní nanostruktury z levnějších kovů budou kombinovat i s uhlíkovými nanomateriály, které v olomouckém centru už několik let studují.

Čtěte také

„Tyto materiály budeme kombinovat s těmi oxidy titánu, oxidy železa a budeme se snažit docílit zvýšení výkonu produkce vodíku na takto připravených nanostrukturních materiálech,“ vysvětluje Jíří Tuček.

Cílem by mělo být komerční využití výroby vodíku

„Bude to slunce, které dopadá na zem z vesmíru a budou to jakési velké nádrže, které budou používat především mořskou vodu. V nich budou naše materiály naneseny na velkých plochách,“ dodává Štěpán Kment.

Současný patnáctičlenný tým se stane součástí mezinárodní výzkumné sítě, která propojí vědecké špičky nanomateriálového výzkumu z celého světa.