Čeština ve vysílání a oslovování

20. červenec 2016

Nelíbil se mi arogantní způsob jakým moderátorka 18.5. po 20. hodině na Dvojce nutila staršího posluchače užívat titul pan ministr.

U usvědčeného podvodníka je samotné příjmení dostatečně důstojné, není mu potřeba zvláště podkuřovat.

Karel je king. Proč ne Karel je král? Není úkolem ČRo dbát čistoty jazyka a nepřispívat k jeho prznění?

Dvojka po půlnoci není slyšet (Jzp. Čechy), jakoby vysílač snižoval výkon.


Vážený pane Svobodo,

děkuji Vám za poznámky k vysílání Českého rozhlasu.

K Vaší informaci, že v místě Vašeho poslechu (jihozápadní Čechy) máte dojem, že vysílač Českého rozhlasu Dvojky po půlnoci jako by snižoval výkon, jsem si vyžádal stanovisko pracovníka Techniky Českého rozhlasu (Ing. Roberta Siničaka), který Vám dává zapravdu v případě, že máte naladěny střední vlny:

Pokud přijímáte na středních vlnách vysílač České Budějovice Husova kolonie 954 kHz, tento vysílač přestává po půlnoci vysílat. Všechny ostatní vysílače na rozsahu FM vysílají 24 hodin denně se stejným výkonem.

Další poznámka se týkala názvu projektu Karel je king. Zde jsem si vyžádal stanovisko zástupkyně kreativního centra (Mgr. Edity Kudláčové), které celý rozsáhlý projekt mělo organizačně na starosti.

Projekt Karel je King! měl za cíl oslovit mimo jiné i mladší posluchače a studenty středních i vysokých škol. Snahou autorů bylo zpřístupnit historické období Karla IV. zábavnou a atraktivní formou tak, aby od první chvíle, kdy se posluchač s projektem setká, vzbudila zájem i mladých studentů, kteří historické pořady ve vysílání aktivně nevyhledávají. Název jsme tedy po zvážení zvolili s ohledem na fakt, že mladí lidé komunikují primárně v prostředí sociálních sítí a mobilních zařízení, a chtěli jsme, aby od počátku věděli, že se jedná o nové a jiné zpracování historického tématu, než na která byli dosud zvyklí.

Anglický termín reaguje na stále sílící pronikání anglických slov do komunikace mladší populace a rovněž naznačuje atraktivní a nevšední charakter zpracování. Věříme, že díky scénářům a textům od Petra Kolečka a Petra Stančíka, což jsou bezesporu renomovaní autoři literárních děl, nedošlo k "prznění jazyka", naopak jsme dbali na kultivovaný, přestože netradiční pohled na velké historické téma.

Pohled, jaký naznačuje název projektu, preferuje nadsázku, hru s významy slov, rozhodně nemá za cíl znevážit historický význam osoby Karla IV., právě naopak. Užití takového jazykového prvku je motivováno snahou přivést k hodnotám, jež veřejnoprávní Český rozhlas reprezentuje, tu část české populace, která jeho pořady cíleně nevyhledává.

Český rozhlas má povinnost oslovovat co nejširší společenské spektrum, chápu tedy volbu tohoto názvu v tomto kontextu jako legitimní snahu nabídnout závažné téma výše jmenovaným společenským skupinám hravou formou a současnými jazykovými prostředky.

Uznávám, že zvlášť někteří příslušníci starší generace by volili jiný název projektu, ale na druhou stranu jsem přesvědčen o jejich toleranci a dobré vůli vyjít vstříc v tomto případě především mladé generaci.

S moderátorkou pořadu Kontakt Dvojky vysílaného 18. května Ivanou Denčevovou jsem prodiskutoval Váš názor o užívání samotných příjmení. V obecné rovině se stavím za názor, že ve vysílání Českého rozhlasu by se mělo dbát důstojnosti každé osoby, a to se projevuje i ve způsobu její prezentace a jejího oslovování.

Pokud se například v komentáři jméno nějaké osoby objevuje opakovaně, není snížením její důstojnosti její označení příjmením, ale v živé debatě je na místě přiřazovat k příjmení i křestní jméno nebo společenské nebo profesní zařazení dotyčného (například profesor, paní ředitelka, ministr, paní doktorka, anebo neutrální pan, paní). Nejde o zvýhodňování dané osoby nebo o snahu zalichotit jí, jde o princip zachování slušnosti a důstojnosti, což je jedna ze zásad, na nichž stojí vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Věřím, že má vysvětlení přijmete s pochopením.

Přeji Vám krásné léto a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman ČRo

Spustit audio