Mediální prezentace Ježíškových vnoučat

Přeji hezký den.

Ráno jsem poslouchala chvíli rádio, už nevím, jakou stanici a byla tam reportáž o akci Ježíškova vnoučata. Zaujala mě tam poznámka jednoho z diskutujících, že jeden loňský účastník této akce se letos účastnit nebude. Došlo mu, že má 92- letou tetu, kterou už dost let nenavštívil. A bude to bez televizního štábu a fotek. Dala jsem si do vyhledavače Ježíškova vnoučata a doslova se na mě vyvalila spousta fotek pořízených při akci. Kdyby se kolem akce netočily tolik všechny stanice rádií a televizí, byla by to bohulibá činnost.

Loni jedna paní chtěla vidět Svatého otce a od té doby se mluvilo jen o tomto splněném přání. Opravdu Vám to připadá něco jiného než obří reklama? Ostatně, co čekat v dnešní době. Už se skoro bojím naladit nějakou stanici, aby se tam zase nemluvilo o "vnoučatech".
Dobrý skutek je přece to, o čem se nemluví, nezveřejňuje, nesdílí, jen zahřeje u srdíčka. Ostatně, dobrý skutek se může hodit...

Poslouchala jsem Vás tento týden v Kávě o čtvrté. Zajímá mě, jak hodnotí stanice rádia jiní lidé. Já si nebudu stěžovat na hudbu, mám svou stanici - Plus, tedy bez hudby. Jinak já rozlišuji hudbu na hezkou a "nic-moc", je jedno, jestli česká nebo zahraniční, jenže to má nastavené každý jinak. A pokud se mi hudba nelíbí, tak přeladím, třeba skupina Kabát.
Takže tak. Přeji Vám od Blaníků do Prahy pohodu a klidnou dobu předvánoční.

Mějte se.

J. A.

______________________________________________________________

Vážená paní,

jsem rád, že si najdete v programech Českého rozhlasu to, co Vás zajímá. A jestli to byla i čtvrteční Káva o čtvrté, jsem tím raději. Znáte to dobře: kolik lidí, tolik názorů. Mou povinností je nikoho neodbýt, ke každému si pokud možno najít cestu, i když je to někdy těžké. Výsledkem totiž je lepší práce Českého rozhlasu, to je cíl, k němuž stojí za to směřovat.

K Ježíškovým vnoučatům dovolte jen jednu krátkou poznámku. Máte pravdu, dobrý skutek nepotřebuje reklamu. Na druhou stranu, většina lidí, kteří se k té akci přidali, by zůstala ve svých ulitách a spousta starých lidí by přišla o hezkou chvilku, o věc, kterou nutně potřebují, ale hlavně o vědomí toho, že někomu na nich záleží. Ze svého okolí znám příklady, kdy děti doma večer kreslí přáníčka pro neznámé dědečky a babičky, aby jim na Vánoce udělali radost, znám lidi, kteří si na webu Ježíškových vnoučat našli ty "své" babičky a dědečky a mají dobrý pocit z toho, že jim mohou něco dopřát. Bez tohoto impulsu by to třeba nikdy neudělali. Takže to beru z té lepší stránky. To, že některé příběhy zpracují novináři podle svého, je jistá daň, kterou je třeba zaplatit. Ale ta dobrá věc za to podle mě rozhodně stojí.
Přeji Vám klidný advent a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu