Negativita ve zpravodajství

Dobrý den, pane ombudsmane.

Je mi 70 let a jsem v penzi. Myslím si, že prožíváme velmi příjemné období. Nezažili jsme válku, práce je víc než dost, zdravotnictví funguje, obchody jsou přeplněné, můžeme jet, kam se nám zachce. Pokud jsme hloupí, můžeme vzlykat, že zatím nemůžeme letět na dovolenou na Měsíc. Pokud si ale poslechneme Čr1 slyšíme v naprosté většině zprávy o tom, jak vše nejde. Nevím, jaké vzdělání a životní praxi mají na této stanici redaktorky a redaktoři. Podle toho, co z nich vychází asi nějakou školu v Plzni. Na každou kladnou zprávu redaktorka zavolá buď do Respektu nebo panu Kalouskovi či panu Fialovi nebo někomu z KDU. Má zaručeno, že kladná zpráva bude rozcupována. Tomu se se asi u vás říká investigativní novinářství. Pokud si redaktorka pozve někoho opravdu chytrého, položí mu otázku, na kterou je odborník, a on odpovídá a vysvětlí problém. Redaktorka se znovu ptá na stejné věci, ač již byly vysvětleny. Zřejmě to má na papíru napsáno a vůbec nechápe, o čem je řeč. Je zcela zřejmé, že při výběru redaktorů na Čr1 se jedná o nějaké mně neznámé kvality. V dnešní době je u nás mnoho úspěšných podniků a pracovníků, o kterých se Čr1 zásadně nezmiňuje. Kladná zpráva, žádná zpráva. To vše neplatí pro Čr2 a Rádio Sever, kde jsou lidé s životním rozhledem a humorem. Velmi rád je poslouchám, Vltavu nevyjímaje. Dělá to na mne dojem, že do Čr1 jsou vybíráni lidé životně neúspěšní a duševně zakyslí.

Mějte se krásně.

Vážený pane,

Vaše výhrady jsem sdělil při osobním rozhovoru šéfredaktorovi Českého rozhlasu Plus Petru Šabatovi. Podle mého názoru je nestrannost a objektivita zásadní hodnotou zpravodajství Českého rozhlasu a zde neshledávám větší problémy. Otázkou je, zda se daří v publicistických žánrech (komentář, analýza, rozhovor atd.) poskytovat prostor celému názorovému spektru tak, aby byly rovnoměrně zastoupeny všechny relevantní proudy. V tomto smyslu je Váš dopis důležitý.

Dovolte ještě jednu poznámku. Zpráva informuje o něčem novém, nikoli o tom, co je obvyklé. Proto není zprávou, že obchod prodával zboží, ale například že byl vykraden. To ale znamená, že editoři zpráv pracují často s negativními informacemi, v tom Vám dávám zapravdu. Další věc je, že veřejnoprávní médium je povinno podrobovat informace z vládních kruhů kritické oponentuře. Tato oponentura pak opět vyznívá kriticky. V zásadě je to postup, který prospívá demokratickému prostředí, pokud demokracií rozumíme soutěž politických stran a několikanásobnou kontrolu výkonné moci různými mechanismy (parlament, soudy, média apod.). Jde samozřejmě vždy o míru a způsob této kontroly. Předpokládám, že pokud v příštích volbách zvítězí dnešní opozice, bude Český rozhlas postupovat stejně jako dnes a výkony vládní moci bude sledovat se stejnou mírou kritické oponentury jako v současnosti.

Věřím, že můj dopis přijmete s pochopením pro specifické postavení rozhlasu veřejné služby, které určuje zákon a Kodex Českého rozhlasu.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu