Nepoměr mezi zvukovou hladinou hudby a mluveného slova

Dobrý den,

jsme v naší rodině dlouholetí posluchači stanice Českého rozhlasu Dvojka. Poslech této stanice nám velice znepříjemňuje nerovnoměrná, vysoká hlasitost různých sekvencí, především znělek, ale také hudby vůči mluvenému slovu. Myslíme si, že vašemu rozhlasu není zapotřebí si tímto dělat špatnou vizitku. Komerční média, která se takto vesměs chovají (hlavně při zdůrazňování reklamních spotů) jsme již přestali sledovat.

Je třeba si uvědomit, že tyto praktiky silně narušují psychiku a pohodu člověka. Jsme plně přesvědčeni, že tato nesourodá intenzita hladiny zvuku vašeho vysílání vadí většině posluchačů. Věříme, že budete tento problém řešit

M. H.

Vážený pane,

děkuji Vám za dopis týkající se nepoměru mezi zvukovou hladinou hudby a mluveného slova. Tento problém je předmětem kritiky posluchačů po dlouhou dobu a já jako zástupce jejich zájmů jsem vedl řadu konzultací s odborníky na distribuci signálu. Vyplynulo z nich, že mluvené slovo a hudba jsou na výstupu udržovány na stejných hodnotách s přesností na desetiny decibelu. Výsledný dojem z hlasitosti je pak významným způsobem ovlivněn kmitočtovou charakteristikou přijímače. Na různých typech přijímačů se výsledný subjektivní dojem z hlasitosti může lišit. Zvýraznění vysokých nebo hlubokých kmitočtů v reprodukci může způsobit dojem vyšší hlasitosti u hudby. Naopak na malých přenosných přijímačích, které dobře reprodukují pouze střední část spektra, může docházet k opačnému jevu - hlasitost řeči se zdá vyšší než u hudby.

Přestože je tedy zvuková vyváženost slova a hudby hlídána s maximální přesností, nelze vyloučit, že někdy je váš posluchačský dojem opravdu jiný, nejčastěji takový, že hudba (zvlášť například zvuky elektrických hudebních nástrojů) působí agresivněji než lidské hlasy.
Je velmi obtížné určit, co je příčinou toho, že někteří posluchači mají pocit nevyváženosti zvukové hladiny slova a hudby, eventuálně zvukových předělů a znělek, zatímco jiní posluchači takové problémy nepociťují. Mohou za to patrně subjektivní faktory, například nastavení výšek a hloubek na jednotlivých přijímačích, kvalita signálu v daném místě, ale také třeba individuální schopnost posluchače přijímat tóny o různých výškách. Z toho vyplývá, že problém souvisí s tím, jak jednotliví posluchači vnímají různá pásma zvuku (hloubky, výšky apod.), a také s konkrétními přijímači, s jejich kmitočtovou charakteristikou. Sám jako stálý posluchač Českého rozhlasu mám problém s poslechem z jednoho staršího přijímače, který "zesiluje" hudbu. Ale protože při poslechu domácí hi-fi věže, autorádia, mobilního telefonu tyto problémy neregistruji, musím uznat, že v tomto případě je, jak se říkalo, závada na mém přijímači.

Abych to shrnul - představa, že písničky odcházejí do vysílání v hlasitějším zvuku, není podle vyjádření odborníků správná a já opravdu nevím, jak zařídit, aby každý posluchač měl při poslechu své stanice zajištěn osobní komfort. Nevědí to ani specialisté na distribuci signálu, kteří věci rozumějí nejlépe a mají maximální dobrou vůli posluchačům vyhovět.

Mou povinností je pokusit se učinit pro vás vše, co je možné, v daném případě učinit poslech příjemnějším. Proto technici Českého rozhlasu na můj podnět již provedli úpravy distribuce signálu Dvojky na výstupu tak, že zvýraznili modulační linii mluveného slova v neprospěch hudby. Po této úpravě stížnosti posluchačů prakticky ustaly. Nicméně kdyby počet stížností podobných té vaší narůstal, bude to důvod k dalšímu jednání s příslušnými odborníky. Váš dopis je pro mne důležitou zpětnou vazbou a děkuji vám za něj.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu