Poznámky k vysílání Vltavy

Český rozhlas Vltava - Foto: Aleš Vavřík

Český rozhlas VltavaFoto: Aleš Vavřík

Vedení Vltavy si je vědomo konzervatismu svých posluchačů, muselo ale reagovat na klesající poslechovost.

Vážený pane Pokorný, 

rád bych se vyjádřil k vysílání stanice Vltava. Se stanicí jsem byl vždy srostlý a po léta ji poslouchám během práce při jízdě autem. Sleduji tedy i její programové proměny, na které si člověk vždy nějakou dobu zvyká. S její poslední proměnou na tzv. artovou stanici, která proběhla asi před půl rokem (nebo je to již déle?), se však smířit nemohu. Namátkou budu jmenovat několik pořadů: 

Mozaika. Směs nejrůznějších informací a hudebních žánrů, která nutně jako celek nemůže nikomu vyhovovat. Zkuste si, prosím, někdy vyslechnout celý, téměř dvouhodinový pořad. To se prostě nedá vydržet. Po chvilce musím přepnout na jakoukoliv jinou stanici. 

Vizitka. Myslím, že zkrácením předchozího pořadu Reflektor, zrušením posluchačské soutěže a vyloučením telefonických dotazů a volání do vysílání pořad mnoho ztratil. Sám patřím spíše ke střední generaci (45 let) a technické omezení to pro mě není, ale soucítím se staršími posluchači, kteří často e-mail ani nepoužívají a přístup na internet nemají. Také výběr hostů se změnil a řekl bych, že k horšímu. Dříve to byly nejčastěji osobnosti, které ve svém oboru již dosáhly obecného uznání a s tímto svým oborem, jeho výsledky nebo životními zkušenostmi seznamovaly. Pořady měly náplň o historii, umění, zajímavých životních osudech atd. Dnes jsou hosté většinou mladší a je to mnohem více rozhovor o jejich plánech, organizaci kulturních akcí, kontaktech apod. Poslechem takového pořadu si ale mnoho trvalých informací neodnesete. Hudební režie pořadu je také pro mě dosti nejasná. 

Pasáže. Myslím, že stanice typu Vltavy by neměla rezignovat na ohlašování názvů skladeb a jejich interpretů. Tento proud hudby zdánlivě tematicky sestavený se, dle mého pohledu, však blíží spíše spuštění náhodného výběru internetového přehrávače. Směs a přeskakování mezi žánry rozhodně neuklidňuje a přepínám na jinou stanici, ačkoliv by se mi vybrané skladby v nějakém konzistentním pořadu líbily. 

Na závěr bych se chtěl zeptat, pro jakou cílovou skupinu byla změna stanice určena, jak velká je to skupina a zda považujete změnu za úspěšnou. Vzrostl celkový počet posluchačů? Domnívám se, že dosavadní posluchači byli spíše konzervativní a radikální proměna stanice byla to poslední, o co by stáli. Stanice Vltava nemá zatím u nás náhradu. Ostatní stanice klasické nebo jazzové hudby jsou vysílány pouze přes internet nebo v Praze a dalších větších městech. To je pro větší část starších posluchačů nedosažitelné (a pro mě v automobilu také ne). V těchto stanicích ovšem povětšinou chybí i mluvené slovo. Přijde mi to, jako by vedení stanice Vltava již o starší věkovou skupinu posluchačů nestálo a snažili se ji vyměnit za mladou. 

Těším se na Vaši odpověď. Byl bych rád, kdyby byly mé připomínky vyslechnuty na příslušných rozhodujících místech a alespoň částečně došlo k nějaké příznivé změně. Mám, prosím, poslat tento dopis i nějakému dalšímu zaměstnanci rozhlasu (např.
programovému řediteli), nebo mé připomínky přetlumočíte? 

Děkuji. 

S pozdravem 

J. P. 



Vážený pane doktore, 

děkuji Vám za obsáhlý dopis týkající se programů stanice Vltava. Seznámil jsem s nimi ředitele Programu Českého rozhlasu Ondřeje Nováčka při našem osobním setkání a zaslal jsem jej rovněž šéfredaktorovi Vltavy Petru Fischerovi. 

Většina Vašich komentářů je určena dramaturgům stanice a tvůrcům konkrétních pořadů. Věřím, že to pro ně bude užitečná zpětná vazba. Osobně souhlasím s Vaším hodnocením Pasáží - stejně jako Vy bych ocenil identifikaci konkrétních skladeb a jejich interpretů, nicméně přiznávám hudební dramaturgii právo na takovýto typ pořadu, který sám pro sebe hodnotím spíš jako experiment se vším pozitivním i negativním, co experimenty přinášejí. Stanice Vltava je určena posluchačům se zájmem o kulturu v širokém smyslu slova. Menší důraz nežli dříve je kladen na reprodukci uměleckých hodnot (zde je možno odkázat např. na vysílání stanice D-dur), naopak větší prostor dostává reflexe aktuálního kulturního a společenského života. Změna není výrazná, jde asi o desetiprocentní pokles podílu hudební složky na vysílání. Stanice tohoto typu myslí na kontinuitu, nikoli na radikální řezy. Je si vědoma toho, že její posluchači patří k těm nejkonzervativnějším posluchačským skupinám. Důvodem částečné proměny Vltavy byl trvalý pokles její poslechovosti. Ten se však ani provedenými změnami nepodařilo zcela zastavit a to samozřejmě klade před vedení stanice i před programového ředitele Českého rozhlasu otázku, zda a případně jak na vývoj poslechovosti reagovat. Jsou to velmi citlivé a složité věci, je třeba počítat s mnoha faktory, které dříve nebylo nutné brát v úvahu (dostupnost nahrávek hudby i mluveného slova na internetu a jiných nosičích, jako jsou například audioknihy, proměny životního stylu atd.). Reakce posluchačů, kteří se snaží být seriózními účastníky této diskuse, jsou velmi vítány. Mezi takové reakce počítám i Váš dopis. 

Přeji Vám klidný víkend a srdečně Vás zdravím. 

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu 

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.

Nabízím vám možnost vyjádřit se ke všemu, co se týká činnosti Českého rozhlasu. Mým cílem je, aby žádný z vašich racionálních podnětů nespadl pod stůl.

Mohlo by vás zajímat

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas