Přechylování ženských příjmení
V případě, že sama nositelka jména dává přednost nepřechýlené podobě, je třeba toto rozhodnutí respektovat.
Dobrý den, pane doktore,
jsem ročník 48, proto je mi stanice Dvojka přijatelná skladbou programu atd. Pokud se však ozve ráno poprvé: "posloucháte ..... s Terezou Šnajdr Stýblovou", okamžitě rádio vypínám.
Doplněk Šnajdr působí jako facka. Co je to za paní? Je zakomplexovaná, chce být zajímavější pro posluchače? Je nutné krmit posluchače doplňkem, který do našeho prostoru nepatří?
M. W.
_______________________________________________________________
Vážený pane,
děkuji Vám za kritickou poznámku týkající se přechylování ženských příjmení. V této věci vycházím z dlouholeté zkušenosti redaktora periodik i knižních publikací a přechylování je pro mne funkční prvek odpovídající povaze českého jazyka jako flexivního (ohebného) systému. Ve své profesi jsem přechýlená jména vždy preferoval a nadále dávám doporučení v tomto duchu. Otázka, zda přechylovat, anebo nepřechylovat je předmětem dlouhodobé diskuse, v níž více argumentů mají zastánci názoru, který podporuji i já. Pokud ovšem sama nositelka jména dá přednost nepřechýlené podobě, je podle mého názoru třeba respektovat integritu její osobnosti, která se projevuje i tímto způsobem. Zvláště v případě, který uvádíte, neboť jméno Tereza Šnajdr Stýblová skloňování umožňuje.
Argumentům, že jména tohoto typu znějí "nečesky", že jsou módním projevem a podobně, rozumím, diskusi na toto téma sleduji, avšak jak jsem uvedl, domnívám se, že respekt k druhým se v tomto případě projeví i tolerancí k osobnímu rozhodnutí ženy nést mužskou podobu jména.
S pozdravem a díky za pochopení
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
