Reportáž z býčích zápasů na Radiožurnálu
Příspěvek nebyl v rozporu s etikou, mohl být ale odvysílán v rámci jiného programového formátu.
Dobrý den,
dne 26.8. kolem 19:45 jsem jako každou cestu autem poslouchala vaše rádio. Zděsila mě reportáž z býčích zápasů. Doufám, že příště nebude následovat reportáž o psích nebo kohoutích zápasech.
Jako vás dlouholetý posluchač jsem byla upřímně zhnusena. Máte to zapotřebí?
Hezký zbytek víkendu a budu se těšit na příjemnější reportáže.
S pozdravem,
A. J.
Vážená paní,
děkuji Vám za reakci na reportáž v rámci Sportžurnálu. Jeden pohled na věc, můžeme jej nazvat dramaturgickým, shrnuji v závěru své odpovědi. Druhý pohled, který jste patrně měla na mysli, se týká etiky. Abych věc mohl posoudit, pořídil jsem si záznam reportáže a neshledal jsem v ní nic, co by bylo v rozporu s dobrými mravy či s obecně přijímanými morálními zásadami. Popis místního zvyku - portugalské varianty koridy - je věcný, postrádá nadměrnou emocionalitu či afekty, což jsou rysy bulvarizace. Zmínka o krvi na těle býka je nezbytná. Její důvod je zřejmý. Reportér v úvodu svého příspěvku konstatuje toto:
„Ne všem se tahle zábava v podobě, řekněme, ponižování býků líbí, a tak je tady demonstrace zhruba půl hodiny před začátkem večerní show."
V závěru reportáže pak své sdělení o rozporuplném přijímání portugalské koridy opakuje a zasazuje do kontextu s tím, co se posluchač v reportáži dozvěděl:
"U portugalské koridy je to prý tak, že podle stavu zranění je býk buď ošetřen, nebo usmrcen. To se tady ale fanoušci nedozví. A tak jsou možná dost pochopitelné ty protesty tady před arénou.“
Rozumím tomu, že v nedělním večerním čase jste nechtěla poslouchat o zábavě spočívající v zápase lidí s býky v aréně. Na vysvětlenou snad mohu uvést, že pořad Sportžurnál je určen především té posluchačské skupině, která s takovouto reportáží nemá zásadní problém - spíše mužským posluchačům, milovníkům sportů a adrenalinu. Smyslem reportáže nebylo bulvarizovat téma, ale podat je v kontextu jeho rozporuplného přijímání portugalskou veřejností. Z toho důvodu patřila podle mého názoru reportáž svým charakterem do jiného programového formátu, a sice do pořadu Zápisník zahraničních zpravodajů. To ale berte jako mou osobní poznámku, která nijak nesouvisí s podstatou věci - etickým rozměrem, na který jste upozornila. Váš dopis předávám příslušným vedoucím pracovníkům Radiožurnálu.
Se srdečným pozdravem
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu