Rozhovor s Jodi Deanovou na Radiu Wave
Moderátor si v rozhovoru zachoval potřebný kritický odstup.
Vážený pane Pokorný,
Obracím se na Vás se svou stížnosti na Český rozhlas Radio Wave.
3. května 2018 Radio Wave uveřejnilo rozhovor s paní Jodi Dean. Tento rozhovor ovšem dle mého názoru nesplňuje požadavky na objektivní rozhovor. Autor tohoto rozhovoru Ondřej Trhoň vede naprosto nekritický rozhovor s obhájkyní zločinné, nenávistné ideologie komunismu, tato paní je uvedena v tomto rozhovoru jako politoložka, tudíž si člověk může myslet, že se jedná o objektivní názor, a nikoliv názor agitátorky této ideologie. Tímto bych Vás chtěl požádat, aby byl na Radiu Wave uveřejněn rozhovor s obětí komunistického režimu a dále přidána omluva všem obětem komunismu v naší zemi. Považuji tento rozhovor za urážku všem, kdo byli komunistickým režimem zavražděni, mučeni, zavíráni, vyhazováni z práce či ze škol. Je to to stejné, jako kdyby rádio pozvalo na rozhovor obhájce nacionálního socialismu.
Se vší úctou
Pavel Pěčonka
Vážený pane Pěčonko,
děkuji Vám za kritické hodnocení rozhovoru, který zveřejnilo Radio Wave. S rozhovorem jsem se seznámil a dovolím si k němu a k Vašemu hodnocení přičinit několik poznámek.
Rozhovor s Jodi Deanovou, profesorkou na Hobart and William Smitg Colleges ve státě New York a editorkou politologického časopisu Theory and Event, byl odvysílán v rámci cyklu rozhovorů Radia Wave se zahraničními akademiky a kulturními pracovníky Otevřené hlavy. Jeho cílem je ukázat pestrost názorů současných západních intelektuálů na dění ve světě, vývoj společnosti a globální problémy.
Jako nezbytné vidím uvedení názorů Jodi Deanové do potřebného kontextu západní společnosti, která nemá přímou zkušenost s vývojem v zemích podřízených Sovětskému svazu a s pokusem o realizaci komunistických myšlenek. Je povinností média veřejné služby seznamovat zájemce i s tímto typem současného myšlení o společnosti, tedy neopakovat dřívější praktiky, kdy jisté myšlenkové proudy byly umlčovány a cenzurovány.
Pro Vaši lepší představu přidávám odkaz na všechny rozhovory odvysílané v rámci cyklu rozhovorů se zahraničními akademiky a mysliteli Otevřené hlavy: https://wave.rozhlas.cz/otevrene-hlavy-5981017
Jsou mezi nimi např. Rod Dreher - americký křesťanský konzervativní filozof, Bruce Sterling - jeden ze zakladatelů cyberpunku, Espen Aarseth - odborník na game studies, Nick Bostrom - filozof zaměřující se na problémy umělé inteligence, Virginia Eubanks - teoretička nových technologií a genderu, Mark Lilla - politolog a komentátor, obhájce liberalismu.
Český rozhlas je povinen poskytovat prostor co nejširšímu názorovému spektru, z tohoto důvodu nevidím důvod, proč nedat prostor profesorce politologie ze Spojených států, kde panuje, jak vidno, úctyhodná svoboda vědeckého bádání a samozřejmý respekt k odlišným politickým postojům - svědčí o tom dikce, s níž Jordi Dean pracuje. Problém by z mého pohledu nastal, pokud by se moderátor vůči hostu nechoval s potřebnou mírou kritického odstupu. V rozhovoru s jedním hostem je totiž jeho úkolem zastupovat nepřítomné zastánce jiných názorů, než jsou názory hostovy.
Dovolím si ocitovat několik otázek, které autor rozhovoru položil:
"Chci začít obecně a trochu typicky: jaký je podle vás největší problém současné levice?
Budu vám oponovat – není ale strach z komunismu vzhledem k historické zkušenosti legitimní?
„Sama mnoho způsobů levicového aktivismu kritizujete, výhrady jste měla třeba i k Occupy. Jaké chyby levicoví aktivisté dělají?“
„V minulé sezóně Otevřených hlav jsem se s Nickem Srnickem bavil o tom, že aktivisté až příliš často jen drží pozice a chybí jim pozitivní vize budoucnosti. Souhlasíte?“
„Co je špatného na tom, že podepíšu petici třeba proti nějakému developerskému projektu v mé čtvrti?“
„Vy sama jste vymyslela termín komunikativní kapitalismus. Můžete ho, prosím, krátce vysvětlit?"
Z položených otázek je patrné, že autor rozhovoru si potřebný odstup zachoval, není zde patrná názorová shoda, naopak, otázky jsou položeny s cílem zjistit reakce na protiargumenty. Autor rozhovoru vystupuje v roli oponenta či neutrálního tazatele, vstupuje do rozhovoru i s prezentací odlišných pohledů na danou problematiku, než je pohled respondenta.
Český rozhlas při mnoha příležitostech seznamuje posluchače s reálnou podobou vývoje v tzv. východním bloku po roce 1945. Připomínám např. rozsáhlý cyklus Příběhy 20. století - viz odkaz https://plus.rozhlas.cz/pribehy-20-stoleti-6504756
Ve své funkci přijímám mnoho krajně nesouhlasných reakcí od posluchačů, kteří nejsou spokojeni s tím, že ve vysílání Českého rozhlasu se často objevuje negativní hodnocení období před rokem 1989. Tyto reakce odmítám s poukazem na povinnosti média veřejné služby. Na druhou stranu jsem toho názoru, že rozhovor s americkou politoložkou reprezentující jeden z mnoha směrů současného západního diskurzu (který nebyl představen jako reprezentativní či ze strany ČRo kladně hodnocen) nemůže v kontextu působení Českého rozhlasu vytvořit zavádějící a zkreslující dojem o tomto období v naší historii.
Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopením pro specifické postavení veřejnoprávního rozhlasu ve struktuře českých médií.
S pozdravem a přáním klidného víkendu
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu