Křížem krajem: Po stopách sopečné minulosti Jesenicka

16. květen 2012

Kdysi neklidné sopky, dnes pevné pohoří s drsnou přírodou - tak se proměnil Nízký Jeseník v průběhu milionu let. Do dneška si však uchoval stopy po své sopečné minulosti a teď se o nich do hloubky mohou dozvědět i turisté z širokého okolí. Okolo tamní přehrady Slezská Harta vznikla totiž geostezka s naučnými tabulemi.

Vymyslel je tamní rodák a badatel Daniel Friedrich, který bývalé sopky skrz na skrz prozkoumal. Na jednu z nich - Velký Roudný, jsme se s ním vypravili. „Velký Roudný je největší a nejvýraznější stratovulkán ze všech nízkojesenických vulkánů, takže poprvé bych zavítal asi zde,“ říká Friedrich.

Na úpatí Velkého Roudného potkáváme paní Marii Rožnovskou. Stavení a pastviny má přímo pod sopkou a bez okolků nás zve na zahradu. „Je to pěkný kopec, je tam pěkná rozhledna a kaplička. Teď je tam i nově vybudovaná naučná stezka. Na kopec chodíme pravidelně, pokud je pěkné počasí,“ svěřuje se paní Rožnovská.

Stojíme s obyvatelkou Roudna Marií Rožnovskou před jejím domem a milá paní sype z rukávu jednu historku o sopce za druhou. „Je tam nějaký čertův kámen, který vypadá jako čertovo kopýtko a pořád se tam drží voda, ale přesně tu legendu neznám,“ pátrá v paměti.

Od paní Rožnovské se dozvídáme spoustu zajímavostí a poté, co zdoláme prudké stoupání, mineme křížovou cestu i pomník padlým, staneme přímo na vrcholku sopky. Vydáváme se do lesa hledat čertův kámen.

„Podle pověsti se tento vulkanický balvan nazývá jako Čertův nebo Boží kámen, kdy tady Bůh bojoval s největším pekelníkem, aby vyhnal všechny čerty v okolí Velkého Roudného, kteří zdejší obec sužovali. Stopou po jejich boji je právě taková prohlubeň v kameni, což je považováno za takovou stopu po noze právě toho pekelníka,“ vysvětluje Friedrich.

Pokud vás téma nejvyšší vyhaslé sopky v Nízkém Jeseníku zajímá, poslechněte si v iRadiu dnešní díl pořadu Křížem krajem, ve kterém vám přinášíme i další zajímavosti z cesty na Velký Roudný.

autor: Jana Jeckelová
Spustit audio