Ostravský Gong zdobí rozměrný obraz z 19. století

4. srpen 2012

Obraz velký jako Muchova Slovanská epopej nově visí v ostravském Gongu. Do bývalého plynojemu totiž dorazilo monumentální dílo vídeňského autora Antona Pettera, které leželo roky zapomenuté na půdě kroměřížského zámku. Unikátní obraz má pět metrů na šířku, osm na výšku a zachycuje výjev zavraždění sv. Václava. Vzácné dílo z roku 1844 zapůjčilo Dolní oblasti olomoucké arcibiskupství.

Nejdřív to vypadá, jako by místo restaurátorů přijeli truhláři. Na zemi totiž skládají velkou dřevěnou mříž.

„Tohle je závěsné zařízení, kterým ten obraz zvedneme na výšku. Ten samotný blindrám váží 220 kilo, s tím obrazem to bude vážit okolo 300 kilo dohromady. Právě teď ho tady šroubujeme a bude připravený k napnutí obrazu. Obraz, až se upraví pódium, dáme nahoru, malbou dolů ho rozvineme na tom pódiu, přivážeme ho tam na ty úchyty a ocelovými lany pak ho vyzvedneme,“ ukazuje Petr Bergr, který spolu s manželkou tři měsíce restauroval unikátní obraz.

Ten zatím čeká smotaný. „Obraz k nám dorazil v žalostném stavu, namotán na malinkém bubnu, polámaný, barevná vrstva opadávala,“ dodává Bergr.

Pohnutý osud obřího díla

Osmimetrové dílo Antona Pettera má totiž za sebou pohnutý osud. Více než 160 let se válelo v prachu na půdě kroměřížského zámku. Výjev, který měl původně zdobit oltář olomouckého dómu, se totiž nelíbil samotnému arcibiskupovi.

„Petter to pojal kompozičně na svou dobu velmi netradičně a proto narazil. Arcibiskupovi se nelíbilo především to, že postava bratrovraha Boleslava je příliš v popředí a dále také chyběla svatozář nad hlavou Václava,“ říká historička Hana Šústková.

Šestileté úsilí Pettera tak přišlo vniveč. Monumentální obraz zachránila až v loňském roce iniciativa arcibiskupa Jana Graubnera a šéfa vítkovického holdingu Jana Světlíka, který zafinancoval nejnutnější úpravy.

„Za spolupráce profesora Ivo Hlobila, olomouckých muzejníků a arcibiskupství olomouckého byl tedy obraz snesen a začalo se jednat, co se sním bude dít dál. A v tu pak chvíli přišel generální ředitel Světlík s tím, že by rád pomohl s restaurováním toho díla a hlavně s jeho záchranou, protože tady je určitá vazba Vítkovic na olomoucké arcibiskupství,“ dodává historička.

Na restaurování byla vypracována celá strategie

Železárny totiž založil arcibiskup Rudolf Jan. Po jeho smrti pak přešly do majetku olomouckého arcibiskupství, než je v roce 1843 získali Rothschildové. Obraz i celé Vítkovice tak byly určitou dobu v držení stejné instituce. A to byl hlavní důvod, proč se do záchrany díla vložil i strojírenský holding.

„Byla vypracována celá strategie, jak se bude postupovat, protože ten obraz se bude restaurovat po etapách. Momentálně je hotová první etapa, která zahrnovala pouze stabilizaci toho plátna,“ upřesňuje Hana Šústková.

I tak ale vyšla na bezmála půl milionu korun. Podle ředitele Dolní oblasti Vítkovice Petra Koudely se zbytek peněz pokusí sehnat i z veřejných sbírek.

„Tady by se na něj mohli podívat a tady by se případně mohli rozhodnout, jestli se zapojí nebo nezapojí do těch příspěvků,“ říká.

První možnost budou mít zájemci v předvečer svátku sv. Václava, kdy dojde k jeho slavnostnímu odhalení. V multifunkční hale bude obraz viset rok, než se vrátí do dílny manželů Bergerových. V plné kráse ho pak budou lidé obdivovat nejspíš v jednom z opavských kostelů.

autor: Kateřina Daňková
Spustit audio

Více z pořadu