Lidé v kraji čekají, jak budou poslanci hlasovat o církevních restitucích

Nahlas se o restitucích v Bílé mezi lidmi příliš nemluví. Po desetiletích si na nejistotu mnozí už zvykli. Raději nic nevracet, jenom to nějak odblokovat, myslí si žena, která spěchá do práce.

Starosta Bílé Karel Matula (nezávislý) to ale vidí jinak. Více než 90 procent veškeré rozlohy obce, téměř všechny pozemky, kam oko dohlédne, patřily kdysi církvi.

„Je tam jasně blokační paragraf. Bylo tady za těch dvacet let hodně podnikatelů, kteří si tady chtěli koupit nějaké pozemky, chtěli podnikat, ale bohužel se tak nemohlo stát,“ říká starosta.

Až neuvěřitelně proto zní krátký výpis toho, co teď vlastně obci patří. „V podstatě jenom obecní úřad, který dnes existuje. Pak je to možná dvě stě, tři sta metrů komunikace,“ dodává starosta.

Jenže to není všechno, co leží na této horské vísce jako balvan. Rozsáhlé zablokované pozemky obec trápí hned dvakrát. Protože má úctyhodný katastr, patří mezi výjimky, které na novém rozpočtovém určení daní výrazně prodělají. Do budoucího rozpočtu mínus 1,5 milionu korun, přijde tedy o více než 10 procent.

„Je to obrovský katastr. Nás jen zimní údržba stojí třeba ten milion a půl korun. Takže mám obavy, že právě třeba v tomto případě si nebudeme moct dovolit takovou zimní údržbu, jakou jsme prováděli,“ upozorňuje Matula.

I to je jedním z důvodů, proč starosta přiznává, že další debaty o církevních restitucích, třeba dnes v parlamentu, bude sledovat velmi opatrně.