ArcelorMittal Ostrava žádá stát o pomoc kvůli krizi

I když v dopise nejsou konkrétní čísla, je zřejmé, že jde o žádost o finanční podporu. Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová potvrdila, že takzvaná částečná zaměstnanost firmu měsíčně stojí až 30 milionů korun.

"Společnost už několik měsíců ty výdaje vlastně táhne sama. Jsou to vlastně peníze akcionářů, takže není možné, aby z peněz akcionářů byla placena sociální síť státu. My už vlastně sociální síť státu podporujeme tím, že jsme jedním z největších plátců daní," říká mluvčí Breiová.

Sami zaměstnanci a zejména ti, kteří jsou doma s částečnou mzdou a velkou nejistotou, hovořit příliš nechtějí. Jméno nechtěl prozradit ani muž, který z bývalé Nové huti odešel před několika měsíci výměnou za odstupné. Teď už jen sleduje, co bude s firmou dál. Takovou nejistotu nepamatuje.

"Bylo to špatné, ale nebylo to takové výrazné. Každý podnikatel chce vydělat co nejvíce peněz za co nejnižší náklady. A to se, bohužel, nedá," dodává.

V ArcelorMittal Ostrava pracuje v současné době zhruba 6600 lidí. Od ledna jich odešla už necelá tisícovka. A podle mluvčí firmy je to pořád málo. Alespoň s ohledem na současnou situaci. "A my víme, že ekonomická krize bude pokračovat ještě minimálně rok," říká Breiová.

A jak mluvčí odpověděla na otázku - co se stane, když bude firma dále platit stovky momentálně nadbytečných pracovníků? "Určitě už brzy budeme muset tuto situaci řešit."

Nebezpečný precedens
Měl by stát připlácet na mzdy lidí, pro které není práce? Podle ekonomky Ivony Hrušové rozhodně ne. Jak dodává, je to pouze pokus využít snahu veřejné správy co nejvíce snižovat nezaměstnanost.

"Pokud by to ale stát udělal, tak se okamžitě o pomoc začnou hlásit i další společnosti. Přitom sehnat práci pro své zaměstnance a následně jim za to i zaplatit, je vždy úkol daného podniku a nikoliv státu. Proto by státní pomoc byla nebezpečný precedens," upozorňuje ekonomka.