Škol, které nabízejí studentům zahraniční stáže, je stále málo

16. leden 2011

Většina škol v Moravskoslezském kraji ještě nenašla cestu do zahraničí. Získávat peníze na spolupráci s kolegy z cizích zemí přitom mohou už od 90. let. Společné projekty mohou mít různé podoby. Od společné výuky a sportovních akcí, až po výměnné pobyty a pracovní stáže. Problém je, že počet škol, které je nabízejí, příliš nestoupá.

Moravskoslezský kraj se může pochlubit největším zájmem škol o stáže studentů v zahraničí. Třeba ti ze Střední školy v Havířově-Prostřední Suché mohou sbírat zkušenosti prakticky v celé Evropě.

„Z naší školy se zúčastnili kadeřníci stáže v Rakousku, kosmetičky byly v salonech v Lipsku, pedagogické lyceum se zúčastnilo práce v mateřských školkách v Německu a naposledy se nám vrátili žáci po měsíční stáži z Finska, kde byli na sociální práci,“ říká ředitel Petr Szymeczek.

Nejdůležitější je, že se mladí lidé na pár dní osamostatní, zdokonalí se v cizím jazyce a hlavně se připraví na požadavky trhu práce v cizí zemi, do níž by se mohli později i vrátit.

Takové možnosti jsou k nezaplacení, říká Hynek Böhm ze zastoupení Moravskoslezského kraje v Bruselu. „Dnešní děti dle mého názoru musí být připraveny na to, že dříve nebo později dojde k setkání s jinou kulturou, ať už je to kultura v rámci Evropy nebo někde jinde. A myslím si, že by úlohou škol mělo být připravit děti právě na to, aby byly připraveny,“ dodává.

Nejčastěji míří studenti z našeho regionu do Německa, Polska a na Slovensko. Zájem je prý velký. Škol, které tuto možnost nabízí, zato moc nepřibývá, konstatuje Helena Slivková, která organizuje zahraniční pobyty pro odborné školy.

„Zájem o nás je v Leonardu veliký, ale tak ze 70 procent se pořád jedná o školy, které už jednou se zapojily a opakovaně žádají o grant,“ upozorňuje Slivková.

Na takové věci zkrátka zatím nebyl čas, nabízí jeden z důvodů ředitel střední odborné školy v Jablunkově Roman Szotkowski. „Řešili jsme evropské strukturální fondy, projekty, vybavení dílen a tak podobně. Jsme spíše menší školou, takže ta kapacita taky není,“ dodává.

Za úsilí to ale rozhodně stojí, oponuje učitelka Ivana Brabcová. Pomůže to totiž i samotným kantorům. „Určitě je to práce navíc, o tom se nemusíme bavit. Cokoliv děláte extra, tak to zabere čas. Na druhou stranu je to úžasné zadostiučinění, že se člověk zase naučil něco nového, je to obrovská zkušenost,“ říká učitelka.

Každý rok přijde jen do zmíněného programu Leonardo kolem 200 žádostí a většinu z nich podpoří Evropská unie částkou až 50.000 eur. Další projekty se budou schvalovat v únoru.

Spustit audio