Neštěstí ve Studénce připomíná plastika se jmény obětí

Štěrkem vysypanou cestičku k památníku lemují růže a zítra tam vzplanou svíčky.
„Osm svíček, které budou zapalovat lidé, kteří tady přišli o své blízké,“ vysvětluje přímo u železniční trati ve Studénce Rudolf Svoboda.

Patří ke skupině dobrovolníků, kteří celé tři roky usilovali o to, aby příbuzní obětí i zranění cestující měli důstojné pietní místo.

„Jsem křesťan a věřím na to, že bychom měli za života projevit určitý vztah k lidem, nenechat je v neštěstí semotné. Ta bolest těch lidí je asi na doživotí, protože ztratit tady své děti, to je něco hrozného,“ přibližuje Svoboda svou motivaci.

Na zítřejší slavnostní odhalení památníku přijede i Naděžda Tomčíková, zdravotní sestra, která rychlíkem cestovala a ošetřovala zraněné pasažéry.

„Je naprosto jasné, že spadl most, spadl na kolejiště, spadl před náš vlak. Myslím, že je to naprosto jasné,“ vysvětluje.

Rudolf Svoboda byl také u soudu, před kterým se zodpovídá za tragické neštěstí skupina deseti mužů převážně ze stavebních firem.

„Každý přehazoval vinu z jednoho na druhého. Všichni všechno plnili, tak jak měli, a najednou se prostě stalo takovéto neštěstí. Pokud mají svědomí, tak by měli k tomu památníku minimálně jednou za měsíc donést květiny a požádat o odpuštění,“ myslí si.