Až devadesát procent Rómů je bez práce

28. červen 2005

Naprostá většina Rómů ze severní Moravy a Slezska je bez práce. I když neexistuje přesná statistika, odhaduje se, že míra nezaměstnanosti dosahuje v rómské populaci až 90 procent. Už léta se zkoušejí nejrůznější projekty - od takzvané aktivní politiky zaměstnanosti až po terénní sociální pracovníky. Přesto se situace nelepší.

Jsou to extrémy. Buďto absolutní nechuť k práci anebo zoufalá snaha najít místo a být neustále odmítán. Přesně v tomto rozmezí se pohybují názory na otázku zaměstnatelnosti Rómů. Jako příklad můžeme uvést dvě rómské ženy z Ostravy. Neznají se, ale mají jedno společné - chtějí pracovat. Třeba kvůli takové zdánlivé maličkosti, aby mohly žít s dětmi v jednom samostatném pokoji.

"Když vám dají někde šest sedm tisíc, tak nějakou kauci můžu zaplatit. V bytě je nás třináct. Spíme na zemi," říká první z nich. "Dvě dcerky jsou doma. Na úřadu práce jsou už tři roky. Nevím, jak tu práci najít. Tady v Česku živobytí není," dodává druhá.

Romky

Úřady práce nesmějí rómskou nezaměstnanost ze zákona evidovat. Tak jsme se zeptali Czeslawa Walka z Rady vlády pro rómské záležitosti. "Podle našich informací je kolem 70 procent Rómů nezaměstnaných a v některých oblastech až 90 procent. Aktivní politika zaměstnanosti dle mého soudu není tím pravým ořechovým, který pomáhá Rómům. U rómské komunity se ukázal individuální přístup jako ten pravý a ukázala to i terénní sociální práce."

Aktivní politika zaměstnanosti opravdu funguje a nefunguje zároveň. Potvrdil to starosta Bohumína Petr Vícha. "Třeba to, že zaměstnáváme 40 lidí na veřejně prospěšných pracích - opticky to vypadá, že většina z nich jsou Rómové. Máme ale také zkušenosti, že tito lidé druhý den nepřicházejí do práce, mají potvrzení, že nemohou pracovat. Takže je to obtížné, ale pochvalujeme si ten projekt."

Takže co s tím? V živé paměti je ještě skandál kolem Rómské zaměstnanecké agentury, která na severu Moravy slibovala práci na stavbě dálnice, a pak musela s ostudou vracet státní peníze, které skončily kdovíkde. I přesto znova vzniká projekt s podobným názvem. Tentokrát v Karviné pod hlavičkou Sdružení Rómů severní Moravy. Člen sdružení Lubomír Kuznik ujišťuje, že jde o něco zcela jiného a průhledného. A zejména na Karvinsku velmi nutného.

"Je zapotřebí pro ně najít nějakou práci, kde by nebyli vázaní pracovní dobou od 6:00 do 14:00 nebo tak nějak. Chceme je využít v nějakých ručních pracích, kde budou vyrábět něco z keramiky nebo se rozhodne, že udělá něco v dílně, kterou se jim budeme snažit někde najít," nastiňuje Kuznik.

Velkou naději směřuje sdružení na starosty měst a vesnic, kde by mohlo mít úspěch. Třeba bude nutné posekat za dobrou cenu obecní trávníky. Kuznik k tomu dodává: "Oni si u naší agentury objednají nějakou práci a my si vybereme z těch lidí, kteří budou mít čas nebo zájem a budeme tu práci dělat."

Předseda sdružení Rómů v Karviné Milan Ferenc potvrdil, že jeho organizace chce získat evropskou finanční pomoc v rámci programu EQUAL. O celkovou sumu 22 miliónů korun by se měl rozdělit stát a Evropská unie. Oba představitelé sdružení se ale shodli v tom, že největší problém bude v motivaci. V přesvědčování, že práce je opravdu lepší než živoření.

Míra nezaměstnanosti je na severu Moravy kolem 15 procent. Výhradně u Rómů je toto číslo až šestinásobné. Nová pracovní agentura se, pokud dostane peníze, pokusí o tu nejpřirozenější pomoc. Zájemci bude stačit jediné - chtít pracovat. A může se dočkat i živnostenského listu. Na to, jak všechno dopadne, čekají snad všichni ekonomičtí a sociální experti.

autor: mrk
Spustit audio