Dokument Paskováci. 'Koukají na nás, jako bychom mohli za pád OKD,' říkají horníci
Od května loňského roku jsme zaznamenávali reakce horníků na pád společnosti OKD. Od insolvence po poslední cesty do podzemí na dole Paskov jsme se setkávali s několika havíři, poznávali způsob jejich uvažování a snažili se proniknout do atmosféry šachet hlubinných dolů. Vznikl tak časosběrný dokument Paskováci.
První, s kým jsme se při natáčení seznámili, byl důlní elektrikář Petr T. z Havířova. Že společnost OKD trpí akutním nedostatkem financí, poznal Petr při fasování rukavic. „Sklady jsou prázdné, používají se kdejaké staré věci. Každé pondělí se rozhlížím, kdo je a není v práci, jestli fáráme dolů nebo ne,“ popisoval Petr pocit nejistoty prostupující na začátku května 2016 všechny šachty.
Byla to právě potřeba mít jistotu, co bude dál, která přiměla elektrikáře Petra ještě v létě doly opustit a najít si sice o něco hůře placenou, práci v severomoravském pivovaru. „Mrzí mě ta sranda, co byla s klukama, to mi chybí. Ale nemrzí mě, že jsem odešel zavčasu,“ říká Petr T.
Lidé, kteří odpracovali v OKD pár let, ale nemuseli při odchodu moc přemýšlet o odstupném. V jiné situaci byla velká část horníků, kteří strávili na šachtě dvacet i třicet let. Kolektivní smlouva jim slibovala až dvanáctinásobek platu jako odstupné. Přitom průměrný výdělek horníka pracujícího v paskovském podzemí byl v době vyhlášení insolvence 30 366 korun.
Boj o výši odstupného, tak popsal poslední měsíce na Paskově dvaapadesátiletý narážeč Petr K. „Před dvěma roky to ještě bylo jiné, to měli lidi strach o práci. Ale to se změnilo, teď už jsou všichni naštvaní a chceme pryč,“ shodl se v listopadovém rozhovoru Petr s celou partou. Málo lidí tak využilo nabídku OKD, aby až pět set lidí přestoupilo na karvinskou oblast.
Pouze dvě stovky ze skoro jednoho a půl tisíce zaměstnanců neodolaly nabídce osmdesátitisícového příspěvku. Nezabral ani bonus deset tisíc tomu, kdo k přestupu přemluví kamaráda. „Na Karviné na nás na Paskováky koukají, jako bychom mohli za krach celého OKD,“ vysvětlil narážeč Petr obavy většiny kolegů. „Já si práci najdu, umím to s auty, se dřevem, dělám koupelny, sádrokarton. Do havířského důchodu to mám tři roky, to není věčnost.“
V listopadu loňského roku se Paskováci dozvěděli, že na slibované odstupné ve výši dvanáctinásobků platu mohou zapomenout. Už tak dost vynervovanými chlapi tato zpráva „zalomcovala“ a v jedné ze dvou paskovských šachet se pár hodin vyjednávalo, zda horníci vůbec vyfárají nahoru, nebo na protest zůstanou v podzemí. Vyhrála důvěra ve vyjednávání oborů, které se během měsíce s vedením společnosti shodly na kompromisních sedmi platech na odchodnou.
„Teď se nám daří. A jestli nakopeme devadesát tisíc tun, tak nám ještě k odstupnému něco přidají,“ řekl už jen měsíc před koncem dolování na Paskově zdejší bezpečnostní technik a odborář Jindřich. Je jedním z dvou set sedmnácti lidí, kteří budou ještě nějakou dobu pracovat na likvidaci dolu Paskov. „Nevím, na jak dlouho to bude. Ale jsem optimista. Vždycky něco končí a něco začíná.“
Z Dolu Paskov odchází 1030 zaměstnanců. Přes 300 lidí bude v dole dál pracovat na jeho útlumu a 183 horníků přejde do dolů na Karvinsko.
Unikátní časosběrný dokument uslyšíte celý na Radiožurnálu v neděli po 17. hodině.
