‚Hodinoví vnuci‘ pomáhají bohumínským seniorům zahánět samotu

„Jsem úplně nevidomá a hlavně bych chtěla pomáhat, protože se dokážu vcítit do situací lidí, ať je to postižený nebo starší člověk, který se cítí více nepotřebný, osamocený,“ říká šestatřicetiletá Helena Gorecká.

Na očích má tmavé brýle a pod nohama jí leží vodící pes. Na svou premiéru se těší. Do Bohumína bude dojíždět z Karviné. „Přesun bude určitě jednoduchý. Dvakrát se mnou pojedou rodiče, aby mi ukázali trasu. Navíc mi bude pomáhat můj vodicí pes,“ dodává dobrovolnice.

V týmu dobrovolníků se mísí hned několik generací. Pro maturantku Terezii je setkání s babičkou z domova hodně inspirativní. „Ona je úplně super. Dozvídám se něco jiného o tom světě a je to velká inspirace i v těch ženách, babičkách. Opravdu je to velká zkušenost,“ říká Terezie.

Efekt, který mají podobné návštěvy, si odborníci pochvalují. Jak říká šéfka bohumínského Centra sociálních služeb Anna Oršulíková, klientům pomáhají dostat se z izolace.

„Ti, kteří tam ve svém volném čase přijdou, přinesou nový vzduch, informace, prostě život zvenku. A dědečkové a babičky v tomto zařízení potom mají prostor se nějakým způsobem účastnit na tom veřejném životě,“ vysvětluje Oršulíková.

Čtěte také

I kvůli velkému zájmu by hodinoví vnuci mohli v budoucnu zamířit také do dalších měst v Moravskoslezském kraji.

Stáří a smartphone|foto: Dariusz Sankowski

„Začínají se nám ozývat další města a další zařízení, což je samozřejmě obrovská výzva. Pokud najdeme seniory a vnuky, tak to rádi uděláme. A už začínáme jednat v Ostravě a v Bílovci. Tam je o tyto služby zájem, velice rádi bychom je tam zavedli,“ potvrzuje předseda spolku Počteníčko Ivan Sekanina.

Zároveň nevylučuje, že výčet měst nemusí být ani zdaleka konečný.