Zamřížovaná okna, dlouhé chodby a velké ložnice bez jakéhokoliv soukromí. Tak vypadaly desítky let ústavy pro mentálně a zdravotně postižené. Už brzy to ale bude minulostí. V tichosti a nenápadně tyto ústavy mizí ze světa. Odborně se tomu říká transformace sociálních služeb. Klienti se postupně stěhují do menších domků a bytů, kde mají šanci na důstojný a do značné míry samostatný život.

Tento článek je více než rok starý.

1:15 20. října 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na konci příštího roku tak zanikne i jeden z největších ústavů pro mentálně postižené Marianum v Opavě.

„Do Opavy bych už nešla,“ říká žena, která se před lety mezi prvními z opavského ústavu odstěhovala. Podmínky pro kdysi až 300 lidí tam naháněly hrůzu.

Antonín Janýška, ředitel ústavu, prochází dnes už spíše prázdnými chodbami. „Tak tohle je místnost, ve které kdysi byla největší ložnice. Bylo v ní 28 železných postelí, některé z nich byly patrové,“ popisuje, v jakých podmínkách se tu dříve žilo.

V současné době tady ještě bydlí zhruba 70 klientů. Všichni najdou nové zázemí a poprvé v životě i soukromí do konce příštího roku.

„Naši klienti, kteří šli do první transformované služby, což byl první dům v Deštné, tak šli vlastně na slepo, a opatrovníci šli také na slepo. Ty další byly daleko snadnější.“

V nových domovech mají takovou péči, jakou potřebují, a do starého Mariana chodí už jenom na návštěvu. Anebo do práce.

Transformace sociálních služeb začala v Moravskoslezském kraji před deseti lety a v tomto ústavu skončí úplným vymazáním názvu Marianum.

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít