Pěstování energetických plodin zemědělcům zisky nepřineslo

Šťovík uteuša je víceletá plodina, která dává úrodu až druhý rok po osetí. Sklízí se sušina vysoká asi dva metry. Stvol pak připomíná suchou tyčku. Zemědělci na Vítkovsku a Osoblažsku by měli vypěstovat na 1600 tun šťovíku. Biomasu vykoupí a spotřebuje teplárenská společnost Dalkia.

"Šťovík již začínáme zpracovávat a spalovat v naší krnovské divizi. Jsme si vědomi jak ekonomických, tak ekologických přínosů, které má spalování biomasy pro životní prostředí," potvrdil mluvčí Dalkie Milan Wagner.

Logo|foto:Český rozhlas

Zemědělci začali pěstovat šťovík kvůli problémům s výkupem obilí. Slibovali si, že nová plodina bude ekonomicky zajímavá. Pro Jana Kalmana, majitele společnosti Vítkovská zemědělská, je ale šťovík velkým zklamáním. "Loni jsme měli 2,8 tuny, letos 1,7 tuny. Je to špatné a o ničem. Na 55 hektarech je výnos asi 40 tisíc korun, to nemá smysl."

Problém je ve výnosech. Místo očekávaných deseti tun z hektaru mají farmáři necelé dvě. Jak potvrzuje Josef Vendolský z Bohušova na Osoblažsku, také jemu se letos šťovík nevyplácí. "Je to ztrátová záležitost, všechno je to pod výrobní náklady. Necháme to ještě rok a uvidíme. Měli jsme to teď prvním rokem." Dodal, že pokud budou i příští rok výnosy stejné jako letos, energetickou plodinu rozhodně pěstovat nebude.