Spotřebu vody dříve lidé neřešili. Její rostoucí cena teď mnohé ale nutí šetřit

V domácnosti Eduarda Brody, který bydlí v rodinném domě ve Frýdku-Místku, se nestane, aby voda z kohoutků tekla zbytečně. Také splachovací zařízení na toaletě se moc nepoužívá. „Odbourali jsme různé aktivity s vodou jako bazénky a zalévání. Odpadovou vodu používáme na splachování. Prostě šetříme, hodně,“ říká.

Ještě před několika lety ho schovávat vodu, ve které se umyl, vůbec nenapadlo. „Byla nižší cena, nějak se o tom nepřemýšlel. Taky jsem měl vyšší příjem,“ dodává.

Pan Broda je přesvědčený, že by voda mohla být levnější, kdyby vodárny zůstaly v rukou měst a obcí. „Já si myslím, že je chyba, že to vodní hospodářství přešlo do soukromých rukou. Tím pádem to ovládají určité společnosti, které hledí jen na zisky,“ míní.

Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK), které dodávají vodu i do jeho domu, vlastní španělský koncern a z menší poloviny japonská firma. Podle mluvčího společnosti Marka Síbrta je názor pana Brody zjednodušený. „Někde mají ceny vyšší i městské vodárny. Záleží to na mnoha faktorech,“ říká mluvčí.

Týden vody 2

Cena vody od SmVaK ve výši 79 korun za kubík je asi pět korun pod republikovým průměrem. Mluvčí Síbrt zdůrazňuje, že vychází z cenové regulace ministerstva financí. „Do té kalkulace ceny je možné zahrnout náklady, druhá část předpisu stanovuje takzvaný přiměřený zisk. A je to sedm procent z vloženého kapitálu,“ upřesňuje.

Podle mluvčí ministerstva zemědělství Markéty Ježkové můžeme očekávat průměrné zvyšování cen vody o jednotlivá procenta ročně, a to hlavně kvůli potřebě obnovy vodárenské infrastruktury.

Extrémně varovný názor má ekonom Radek Novotný, který provozuje web Pravda o vodě: „Pokud se nám nepodaří převzít hospodaření s vodou zpět do rukou městských vodáren, může se nám stát, že tak jak za posledních dvacet let vzrostla cena vody z 80 haléřů na 80 korun, tak za dalších 20 let budeme na osmi stovkách.“

Zatímco cena vody bude podle odhadů stoupat, její spotřeba by se příliš změnit neměla. SmVaK podle Síbrta nepředpokládá žádný další výrazný pokles.

Od roku 1977 konkrétně v Ostravě klesla roční spotřeba z 440 litrů na člověka denně na 128 litrů. V těchto číslech je započítán i průmysl. Bez průmyslu je v regionu aktuální spotřeba na osobu necelých 90 litrů.