Studentům učitelství v Ostravě hrozí, že skončí bez dostatečné kvalifikace

Studentům učitelství v Ostravě hrozí, že se nebudou moci postavit před žáky. Ostravská univerzita letos do prvního ročníku přijala 220 lidí, kvůli klesajícím dotacím od státu ale v navazujícím studiu má místo jen pro necelou polovinu.

I když vysoká škola ohrožené obory dotuje, brzy na to mít nebude. Bez magisterského titulu přitom budoucí učitelé za katedru nesmějí a hrozí jim, že skončí na úřadech práce.

„Prostě odmala chci být tou paní učitelkou,“ říká studentka Petra Janíková, která chce v budoucnu učit český jazyk a občanskou nauku. Na Ostravskou univerzitu sice nastoupila teprve před několika měsíci, teď ale neví, co s ní bude.

„Je to nespravedlivé, protože s bakalářským titulem nemůžu dělat v podstatě nic. Musím mít magisterský titul. Možnosti uplatnění s bakalářským titulem jsem nezjišťovala, počítala jsem s tím, že půjdu na magistra a že ze mne ta paní učitelka bude,“ dodává.

Studenti v pasti

Ostravská univerzita musela po vzoru Evropské unie rozdělit dříve pětiletý obor učitelství pro druhý stupeň na dvě části - na bakalářské a magisterské studium. Právě na magistry přitom od státu dostává výrazně méně peněz a postupně musí snižovat počty přijatých studentů.

„Téměř 70 procent absolventů bakalářů končí a nemůže pokračovat v učitelském studiu, i když původně chtěli být učitelé. Navíc vlastně mají kvalifikaci, kterou nemůžou ani použít. To znamená, že se dostávají do velmi nepříjemné pasti,“ říká rektor Jiří Močkoř.

Ostravská univerzita z vlastního rozpočtu sice dotuje výuku 120 budoucích učitelů, pokud ale nezasáhne stát, může se regionální školství dostat do problémů.

„Situace pedagogických fakult je obecně velmi kritická. Měla by se asi bezodkladně řešit, protože jsme v situaci, kdy velmi rychle stárnou učitelské sbory a s nástupem těch silných ročníků se těch učitelů na základních školách prostě nedostává,“ vysvětluje děkan pedagogické fakulty Tomáš Jarmara.

Možným řešením je sloučení studijních programů

Ministerstvo školství se ale brání, že univerzitám dalo možnost, aby si vybrali, jestli chtějí dostat více peněz na studenty bakalářských nebo magisterských oborů. Vysoké školy navíc měly šanci zažádat i o dlouhé pětileté magisterské obory. Využila toho jediná univerzita.

„Univerzita v Hradci Králové se rozhodla o sloučení bakalářských a magisterských studijních programů a předložila k akreditaci právě nestrukturovaný magisterský studijní program. Na rozdíl od toho Ostravská univerzita takzvané dlouhé magisterské studijní programy k akreditaci nepředložila,“ potvrzuje mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Ostravská univerzita se ale hájí, že by na rozdíl od Univerzity Hradec Králové nesplnila přísná kritéria pro pětileté magisterské obory. I proto chce i s dalšími vysokými školami tlačit na stát, aby změnil současný stav.