V Moravskoslezském kraji přibývá neziskovek poskytujících služby v domácím prostředí

10. srpen 2017

Roste počet sociálních služeb, které se o nemocného nebo seniora postarají u něj doma. Jednou takovou neziskovou organizací je i Péče srdcem. Založila ji Jana Vávrová, která po padesátce přišla o práci. Sama teď ženy, které jsou starší padesáti let, zaměstnává přednostně. Protože ty to podle ní mají na trhu práce nejtěžší.

Asistentka Libuše Loždinková do bytu k paní Jarmile dochází každý den. „Paní bude mít devadesát let, je částečně soběstačná. Musí mít připravené jídlo, protože je diabetička. Musí být dohlíženo na pitný režim. Také je třeba ji vykoupat,“ popisuje asistentka.

Práce s klienty je různá, velkou roli hraje komunikace. „Potřebují si popovídat, postěžovat si. Takže se na vás už těší. Záleží taky na stavu toho pacienta, a to psychickém i fyzickém. Když jde o ležícího pacienta, potřebuje umývat a přebalovat, krmit,“ dodává Loždinková.

Neziskovou organizaci Péče srdcem založila Jana Vávrová. Jaký byl prvotní impuls? „Po téměř dvaceti letech u jedné firmy jsem se ocitla bez práce. Tak jsem sáhla do vzpomínek, kdy jsme prožili v rodině se známými případ, ve kterém se maminka ze dne na den stala ležákem. Rodina ji měla v nemocnici v LDN, pak jí řekli, ať si maminku vezmou domů a oni nevěděli, co si s ní počít. Napadlo mne, že pomáhat těm lidem je radost,“ vzpomíná Vávrová.

Organizace teď zaměstnává 25 asistentek, přičemž zhruba třetina je ve věku nad 50 let. „Ty ženy pro mne mají velkou hodnotu. Jsou to ženy, které mají životní zkušenosti,“ dodává Vávrová.

Podle vedoucího krajského sociálního odboru Daniela Rychlíka podobných terénních služeb postupně přibývá. „Tyto služby mohou pomoci lidem setrvat v jejich přirozeném prostředí, jak nejdéle je to možné. Jsou výrazně efektivnější i lacinější než například služby dlouhodobého charakteru spojené s pobytem,“ vysvětluje vedoucí.

Krajský úřad pak letos na sociální služby v terénu dotacemi přispěje asi 80 milionů korun.

autor: Klára Kohutová
Spustit audio