Renáta má spravené kolo, dvojici zastihla další silná bouřka

Možná si vzpomínáte - přesně před týdnem jsme přinesli informaci o tom, že Renáta utrpěla při písečné bouři velký defekt, který v podstatě zničil její zadní kolo. Stalo se tak relativně daleko od civilizace. Přesto štěstí bylo našim cyklocestovatelům nakloněno. Po původní provizorní opravě dorazili po dalších třech dnech jízdy do prvního městečka s cykloservisem. A tam se opět potvrdilo přísloví - Jiný kraj, jiný mrav.

„Všechno jsme zvládli, koupili jsme celé zadní kolo, protože podle Američanů je levnější koupit si celé zadní kolo než jeden náhradní díl a ten v podstatě namontovat na ty naše původní dráty a střed. Bylo zhruba dvakrát levnější si koupit celé zadní kolo než jen ten ráfek a nechat si to namontovat, což nás strašně překvapilo. Ale tak jsme to udělali a za 65 dolarů to bylo celé hotové vlastně, namontoval jsem to už sám a pohodička,“ vysvětlil Martin Stiller, který se teď se svou partnerkou nachází ve státě Utah.

Před pár dny ale oba na chvíli navštívili i sousední Colorado. „Tam jsme navštívili nejznámější indiánské pueblo Mesa Verde, což je taková obrovská stolová hora, na které bylo nalezeno asi 6000 indiánských domů a vesniček. Ty nejzachovalejší, největší jsou přístupné turistům. Ta hora je možná sto kilometrů dlouhá, něco je výš, pak to zase klesá trošku do kaňonu a pak to jde zase nahoru. Je to takové skoro pohoří,“ dodává Martin.

Ve Spojených státech Amerických je zvykem, že se jednotlivým státům dávají i další jména. Můžete je vidět pravidelně například i na SPZ dovezených aut. Zatímco o Arizoně se mluví jako o Státu Grand Canyonu, o Utahu jako o Zemi oblouku, tak Colorado se chlubí přídomkem Pestrobarevná země. Podle Martina Stillera naprosto oprávněně.

„Jakmile jsme opustili Utah a jeli jsme do Colorada, tak strašně moc zeleně, všude spousta řek, potoků, nádherně zelené lesy, všude spousta trávy, koně, plno lesní zvěře, takže ohromný skok,“ všímá si cestovatel.

Jinými slovy - ty tam jsou teploty dosahující 40 °C ve stínu, které frýdeckomístečtí cyklocestovatelé zažívali například v Arizoně.

Jenže nic není ideální. Proto, když už minule padla zmínka o písečné bouři s téměř fatálními následky, musíme se zmínit i o jiné bouřce, která Martina s Renátou postihla.

„Asi v jednu hodinu v noci začala bouřka, úplně šíleně padaly blesky a hromy a centimetrové kroupy. A já jsem poprvé viděla Martina, kdy má opravdu strach. Bušilo mu srdce, protože blesk uhodil kousíček od nás, to bylo fakt nepříjemné. A nemohli jsme ani vylézt ze stanu, takový jsme měli strach,“ uzavřela Renáta Stillerová.