Tři nejsilnější zážitky po čtyřech měsících na cestě

Právě včera to byly totiž přesně čtyři měsíce, kdy oba dobrodruzi šlápli na západním pobřeží Austrálie vůbec poprvé do pedálů. Čtyři měsíce - to je to dost dlouhá doba. Proto jsme se rozhodli dnešní díl udělat jako rekapitulační. Zavolali jsme Martinovi s Renátou a poprosili je, aby se nám svěřili se svými pocity, co je nejvíc za tu dobu dostalo.

Martin bez rozmýšlení hned vypálil přátelskost Australanů. "Lidé vás tady osloví, nabídnou pomoc, australský národ je v tomto nejlepší. Lidé vás k sobě vezmou, nakrmí, nechají osprchovat, nocovat. Ráno pak, kdy ještě ležíte v posteli, řeknou, ať zůstanete jak dlouho chcete, obslužte se podle libosti a až půjdete, ať jen za sebou zabouchnete dveře. Neuvěřitelné věci, které se v Evropě asi nemůžou stát," chválí Australany Martin. A totéž na prvním místě jmenovala Renáta.

Vzhledem k tomu, že každý dostal prostor pouze na tři nejsilnější zážitky, zajímalo nás, co bude následovat dál. "Ohromné vzdálenosti mezi městy, civilizací. Člověk tady může spoustu času trávit ve volné přírodě nedotčené městským hlukem. Může si užívat pohodu, svobodu a klid," dodává Martin.

To se dalo možná u Martina coby vášnivého cyklisty, který má projetou celou Evropu, trochu čekat. Podobné je to i u druhého zážitku u Renáty. "Asi ta zvířata. Ani ne během pěti minut jsme viděli volně v přírodě vombata, tasmánského čerta a další tvory, kteří nejsou normálně k vidění. To bylo asi takové nejintenzivnější setkání. Pak taky nezapomenu na krmení posumů," vzpomíná Renáta.

Při jmenování třetího nejsilnějšího zážitku z jejich putování se Martin vrátil na úplný počátek cesty. "Přírodní útvary Pinnacles, hned v západní Austrálii. Byla to vlastně první přírodní atrakce, kterou jsme navštívili. A opravdu ty věžičky vypadají strašně moc mysticky. Navíc jsme k tomu měli až démonické počasí - obrovské tmavé mraky a do toho svítilo slunce," popisuje Martin Stiller.

A věřte tomu nebo ne, Vánoce v 25 stupních nebo Silvestr, strávený hraním karet v buši, to Renátu také nezaujalo až tak moc, aby se o tom v dnešním vyprávění zmínila. "Nejkrásnější ráno, co jsme zažili, bylo, když jsme přijížděli do Flinders Ranges. Bylo skvělé počasí, nádherný východ slunce, nádherná příroda, žádná auta. Všude bylo strašně moc klokanů, kteří skákali kolem nás. Také tam byla spousta pštrosů emu a hejna papoušků. To bylo asi nejkouzelnější ráno," přidává Renáta Lorišová další z zážitků.

Martin s Renátou se už nacházejí v pohoří Blue Mountains a pokud vyjde počasí, měli by podniknout výlet i na nejvyšší horu kontinentu. O tom už ale příště.