Český rozhlas Ostrava

Vysílací pracoviště - Foto: ČRo Ostrava

Vysílací pracovištěFoto: ČRo Ostrava

V současné době Český rozhlas Ostrava vysílá vlastní program denně od 05:00 do 19:30, v čase od 19:30 do 05:00 vám pak na našich frekvencích nabízíme poslech Studia Noc, společného nočního vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu. Každý den vám tým zaměstnanců Českého rozhlasu Ostrava přináší z budovy ve Šmeralově ulici v centru města aktuální informace z regionu spolu s příjemnou, především českou hudbou i spoustu zajímavých pořadů.


Počátky vysílání 

Datem zahájení pravidelného regionálního vysílání pro Ostravu byl 1. červenec 1929. Signál se šířil pomocí vysílače Svinov. Stál sice na návrší v nevelké nadmořské výšce, ale díky příznivé poloze s možností značného dosahu. Pokusně začal Svinov vysílat 25. května 1929, do programové sítě Československého rozhlasu se ale začal pravidelně zapojovat právě 1. července. 

Hlasatelna v roce 1937 (reprofoto z knihy Československý rozhlas Ostrava 1929-1989) - Foto: ČRo Ostrava

Hlasatelna v roce 1937 (reprofoto z knihy Československý rozhlas Ostrava 1929-1989)Foto: ČRo Ostrava

Moravskoslezská pobočka tehdejšího Radiojournálu byla umístěna v prostorech požární zbrojnice na Denisově, dnes Smetanově náměstí. Vlastní vysílání představovalo tři hodiny, další program se přebíral z Prahy a Brna. Vše se vysílalo živě, natáčení tehdy ještě neexistovalo. Do pořadů Ostravy se postupně zařazovaly přímé přenosy z kaváren, divadla a z jiných míst. V roce 1937 došlo k přemístění studia do budovy na ulici Hviezdoslavovu, nyní Dr. Šmerala. Zde bylo zřízeno malé hudební a činoherní studio s režií, hlasatelna a technická kontrola se třemi vysílacími pracovišti. Ve dvoře bylo postaveno velké hudební studio s režií. Období nacistické okupace přineslo přísnou kontrolu a cenzuru každého slova. Na druhou stranu - z technického hlediska došlo k významné věci, která ovlivnila rozhlasovou práci na řadu dalších desetiletí: v roce 1940 se začaly používat studiové magnetofony a magnetofonové pásy, o rok později magnetofony reportážní, zprvu těžké, neohrabané, ale umožňující záběry z terénu a jejich uchování. Závěr okupace ale přežilo jen málo. Nacisté v závěru války zničili vysílač a 30. dubna 1945 vyhodili do vzduchu strojovnu a rozvodnu studia ve Šmeralově ulici. Za své vzala kromě jiného i značná část archivu, podařilo se ale zachránit velké studio s režií a hlasatelnou. 

První léta po osvobození 

Ihned po osvobození Ostravy započaly práce na obnově zničené rozhlasové budovy i vysílače. Z provizorního technického pracoviště se Ostrava znovu ozvala již 11. května 1945. Ze studia ve Šmeralově ulici se začalo znovu vysílat 15. října. V roce 1950 bylo zřízeno další hudební a činoherní studio s generální režií, vybudována technická kontrola vysílání s vysílacími pracovišti, hlasatelnami a několik separátních záznamových pracovišť. 

Léta padesátá, šedesátá a období normalizace 

Přelom čtyřicátých a padesátých let byl i v Ostravě poznamenán výraznou změnou politické atmosféry, což se projevilo především ve zpravodajství a publicistice, méně už ve vysílání pro děti a mládež, literární a hudební redakci. Pracovníci ostravského rozhlasu se snažili tehdejší dusnou atmosféru lidem zpříjemnit obyčejnou lidovou zábavou. Nastala éra rozhlasových estrád a kabaretů. Pokračovala ale také spolupráce s předními hudebními tělesy a neměnila se ani linie tzv. vážné hudby. 

Vysílací pracoviště někdy v 80. letech (reprofoto z knihy Československý rozhlas Ostrava 1929-1989) - Foto: ČRo Ostrava

Vysílací pracoviště někdy v 80. letech (reprofoto z knihy Československý rozhlas Ostrava 1929-1989)Foto: ČRo Ostrava

Počátek šedesátých let přinesl obnovení Ostravského rozhlasového orchestru. Původně měl úkoly v oblasti taneční hudby převzít brněnský Orchestr Gustava Broma. Přišel ale 12. duben 1961, první let člověka do vesmíru. Bromovci právě nahrávali v ostravském rozhlase. Objevil se hudební nápad Jaromíra Hniličky, chytrý text ostravského redaktora Pavla Pácla, bleskové aranžmá a píseň Dobrý den, majore Gagarine byla na světě. Pro kapelu znamenala otevřené dveře do světa - pro ostravský rozhlas nutnost hledat nový orchestr. Naštěstí v Ostravě už v té době existovalo kvalitní podhoubí vlastních skupin a hudebníků. S Ostravským rozhlasovým orchestrem pod vedením Pavla Staňka pak ve zdejším studiu nahrávali své první hity Marie Rottrová, Hana Zagorová, Pavel Novák a řada dalších. Zde také vznikly první - později tolik proslavené - nahrávky Karla Kryla. 

Do historie vstoupilo osm dní Ostravského rozhlasu na začátku okupace v roce 1968. Od 21. do 28. srpna vysílal ostravský rozhlas necenzurované a pravdivé informace o tom, co se tehdy dělo. První ranní hlášení 21, srpna 1968 uváděl herec Lubor Tokoš. Do "srpnového" vysílání se také naplno zapojila tehdejší redaktorka a programová vedoucí stanice Jarmila Kobělková a celá řada dalších, včetně externích spolupracovníků rozhlasu. Následky pro ně byly kruté - téměř 80 procent programových pracovníků muselo svůj rozhlas za normalizace opustit. 

Devadesátá léta 

Změna politické situace v republice se brzy odrazila v personální výměně především na vedoucích místech. Na místo ředitele byl zaměstnanci studia zvolen Antonín Vašíček, dlouholetý redaktor studia (dnes mapuje bohatý hudební archiv a vybrané skladby nabízí v cyklu Poklady z našeho archivu). Vrátilo se také několik pracovníků, kteří museli studio opustit po roce 1970 (redaktor Karel Biňovec, hlasatelka Eva Mudrová, Zdeněk Milt, Alois Kachel, Věra Pražáková a další). Začala také "moravská" spolupráce v některých programových řadách s brněnským studiem (Apetýt). Závěr devadesátých let pak poznamenal vysílání snahou přetvořit ho na z pohledu poslechovosti nepříliš úspěšnou "veřejnoprávní alternativu" komerční stanice. Ostravský rozhlas se v nových podmínkách ještě hledal. 

Současnost 

V současné době se Český rozhlas Ostrava podílí na nejvýznamnějších kulturních akcích a událostech v Moravskoslezském kraji. Pravidelně natáčí nebo přenáší živě například koncerty z Janáčkova máje nebo Beethovenova Hradce, mapuje dění na folklórní scéně, věnuje se i folku, dechové hudbě a dalším žánrům. Svůj prostor má také například hudební klubová scéna Moravskoslezského kraje prostřednictvím pořadu Harenda. V publicistických a zábavných pořadech představuje Český rozhlas Ostrava svým posluchačům osobnosti regionu, zpravodajství denně podrobně mapuje dění v Moravskoslezském kraji. 

Za zmínku také určitě stojí, že v roce 2004 se ostravský rozhlas podílel na technickém zajištění přenosů z ostravské části hokejového mistrovství světa. 

Český rozhlas Ostrava a internet

Nástup nových informačních a komunikačních technologií se nevyhnul ani Českému rozhlasu, který jako celek do světa internetu vstoupil v roce 1998. O rok později vznikly první stránky jednotlivých regionálních studií včetně Ostravy. 

Rozhlas a internet (ilustr. foto) - Foto: F. Tichý

Rozhlas a internet (ilustr. foto)Foto: F. Tichý

Web Českého rozhlasu Ostrava se za deset let své existence postupně proměňoval. Zpočátku šlo o víceméně statickou stánku poskytující především základní informace o studiu. Nabídka se ale postupně rozšiřovala a v roce 2007 se proměnil celkový design (a také logika webu) do současné podoby. 

Tak jako je pro ostravské studio Českého rozhlasu důležité datum 1. července 1929 coby začátek pravidelného vysílání vůbec, je důležité i datum 10. června 2003, kdy bylo zahájeno vysílání po internetu. Ten den (v 16:32) přišel z pražské centrály (přeposlaný) mail tohoto znění: 

Dobry den,
muzete zaradit na web linky vysilani CRo Ostrava. Dnes jsme to zprovoznili.

S pozdravem
Miroslav Albrecht
live.atlas.cz 

Od té doby se poskytovatel či provozovatel streamu několikrát změnil. Nyní (2009) je to play.cz. A ještě jedna perlička. Signál šířený internetem do všech koutů světa pocházel z normálního tuneru, který vzduchem, z nejbližšího vysílače, přijímal analogový signál... :) 


Ostravský rozhlasový orchestr

Ostravský rozhlasový orchestr

Ostravský rozhlasový orchestr

Historie Českého rozhlasu Ostrava se prolíná s historií Ostravského rozhlasového orchestru (ORO). Spolu se zahájením vysílání zazněly do éteru první tóny tohoto tělesa. V práci jeho zakladatele Bohuslava Tvrdého pokračovali v dalším období například Jan Plichta, Alois Klíma a Antonín Devátý nebo Pavel Staněk. 

Právě pod vedením Pavla Staňka patřil obnovený orchestr mezi naše přední rozhlasová tělesa. V jeho řadách vyrostlo několik výtečných sólistů (jmenujme alespoň flétnistu, saxofonistu a nakonec i cimbalistu Miroslava Večeřu, kytaristu a houslistu Richarda Kroczka, baskytaristu Jiřího Urbánka, klavíristu Vladimíra Figara a nebo trumpetistu Richarda Kovalčíka) a díky dramaturgům Františku Trnkovi a Drahoslavu Volejníčkovi se před jeho mikrofony objevili zpěváci, kteří se časem zařadili mezi úspěšné interprety naší populární hudby: Hana Zagorová, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Pavel Novák, Jaroslav Wykrent, Petr Němec. V polovině 80. let pak vznikla jazzová podobo ORO - JORO, které vedl Jiří Urbánek. JORO existovalo zhruba do roku 1993 a široké veřejnosti bylo známé pravidelnými koncerty z rozhlasového Studia 1. 

Ostravský rozhlasový orchestr v roce 2008 - Foto: ČRo Ostrava

Ostravský rozhlasový orchestr v roce 2008Foto: ČRo Ostrava

Ostravský rozhlasový orchestr začátkem 90. let na nějaký čas znovu zanikl. Vedly k tomu především ekonomické důvody, ale také zcela nová situace na hudebním trhu. U příležitosti 75. výročí zahájení vysílání ostravského studia a na několika dalších koncertech se však toto těleso znovu představilo svým posluchačům. Mezi jeho původními členy se objevili noví muzikanti, ale snaha navázat na nezapomenutelné ORO byla v jejich výkonu více jak zřejmá. Od roku 2007 se ORO pravidelně představuje mimo jiné na Letním Slunohradu. 


Za osm desetiletí existence prošla Českým rozhlasem Ostrava řada známých jmen a na pracovištích se vystřídala plejáda hlasatelů, techniků, režisérů, autorů, dirigentů, herců i hudebníků. 

Moravskoslezský kraj
  D1, mezi km 374 a 374.5, ve směru Bohumín – PL, práce na silnici, levý jízdní pruh uzavřen, Od 23.08.2017 08:45 Do 23.08.2017 17:45, Pozor!, Zabezpečení a označení mimořádné události, zdroj: ŘSD
  D1, mezi km 349 a 353, ve směru Bohumín – PL, pomalu jedoucí vozidlo údržby, zpevněná krajnice (odstavný pruh) uzavřená, Od 23.08.2017 06:00 Do 23.08.2017 16:00, Pozor!, Sekání trávy a údržba travních ...
  D1, mezi km 344 a 344.5, ve směru Bohumín – PL, práce na silnici, levý jízdní pruh uzavřen, Od 23.08.2017 08:45 Do 23.08.2017 17:15, Pozor!, Zabezpečení a označení mimořádné události, zdroj: ŘSD

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace