Chvála přirozenosti

Ideálu vychrtlých linií už snad konečně odzvonilo, doufají renomované lékařské kapacity. Prohlašují to nejen pod tíhou supervítězství Taťány Kuchařové, která určitě nepatří k vyzáblinám, ale i s ohledem na kampaň za přirozeně štíhlé ženy. Nedávno ji odstartovali pořadatelé módních přehlídek v Madridu, když zakázali vystupovat modelkám s nižším indexem tělesné hmotnosti.

Není ale štíhlost jako štíhlost. Přiznám se, že mě dost šokovala informace, podle které by ani Kuchařová nesplnila přísná kritéria z Madridu. Při pohledu na její ladné křivky by mě to vůbec nenapadlo. Co se týče tělesných proporcí, Taťána vypadá velmi přirozeně. Ne jako mnohé modelky, které by mohly okamžitě hrát ve filmu z prostředí koncentračního tábora. Navíc právě k takovým ženám vzhlížejí jako k vysněným idolům pubertální dívky, které se vidí jako hvězdy přehlídkových mol. Jejich nezměrná touha po přehnané hubenosti pak vrcholí záchvaty bulimie nebo anorexie. Taková nesmyslná hladovění pak často končí jako patologické případy u psychiatrů. Říká se - každému co jeho jest. Ale údajná krása na úkor podlomeného zdraví? Děkuji, nechci. Jako člověku, kterému jsou cizí jakékoli extrémy, mně pohled na psychické trosky a zubožená ženská těla nikdy netěšil. Bylo a je mi těch stvoření líto. Žasnu, co všechno je mladá žena schopna udělat pro splnění svého snu!

Přehnaná hubenost se možná hodí módním návrhářům. Silně ale pochybuji, že je předmětem širšího obdivu mužské populace. Taťáně Kuchařové i rozumným organizátorům módních přehlídek proto tleskám. Krása přece spočívá hlavně v přirozenosti. A ať mi nikdo neříká, že proslulá Twiggy byla přirozená!