František Tichý: Heslo heslo

Žijeme v zajetí kódů a hesel. V zájmu lepšího zabezpečení. Jenže - není už jich trochu moc? Kolik hesel a kódů by si měl pamatovat běžný člověk? Nejspíš asi tolik, kolik jich používá...

Za touto jednoduchou odpovědí se ale skrývá spleť nejrůznějších kombinací znaků, které po nás všelijaké systémy či aplikace vyžadují.

Dřív byla na heslo leda tak vkladní knížka nebo zavazadlová skříňka na nádraží, dnes prakticky cokoli.

Já osobně momentálně používám přes dvě desítky kódů a hesel. A přiznám se, že už se dostávám do situace, že si je píšu, protože ony systémy po mě chtějí stále složitější kombinace (kvůli ochraně) nebo se v určitém časovém horizontu dožadují změny.

Mám tak heslo do počítače, musím si pamatovat PIN telefonu, kreditky, další hesla po mne chce internetové bankovnictví, domácí WiFi, řada programů a počítačových aplikací doma i v práci, sociální sítě... A také čtyři e-mailové schránky.

Ne, že bych byl nějaký psací maniak, ale okolnosti mne k tomu donutily. A tak mám schránku rozhlasovou, rozhlasově soukromou a další dvě proto, že bych se bez nich nedostal tam, kam potřebuji. A každá vyžaduje heslo.

A to nemluvím o heslech, která používám ještě někde uvnitř jednotlivých podsložek některých aplikací.

A tak se nelze divit, že řada lidí se vyčerpá a jako heslo si dá HESLO nebo nějakou jinou snadno zjistitelnou kravinu.

Vzpomínám si, jak jsem si kdysi měnil PIN mobilu tak dlouho, až jsem ho zapomněl. A jak jsem byl rád, když jsem pak doma našel papíry, ve kterých byl naprosto nezapamatovatelný PUK, který mi pomohl mobil odblokovat.

Pokud ale nechci, aby se ke mně někdo "vloupal", musím mít heslo dostatečně silné. A nejlépe absolutně nezapamatovatelné. Což je samozřejmě pro spoustu lidí nepřijatelné.

Nejsem žádný hacker, ale nevěřili byste, jak snadné bylo se k některým lidem do jejich schránek nabourat. A to jsem toho o nich ani nemusel moc vědět.

Koneckonců - pro "hackerskou inspiraci" netřeba chodit daleko, žebříček nejfrekventovanějších špatně zvolených hesel se pravidelně už několik let objevuje v médiích. A jsem si jist, že tam některé z těch svých, alespoň z těch jednodušších, určitě najdete.