František Tichý: Mikulášské variace

Pro většinu je Mikuláš starší pán s pořádným bílým vousem, který je oblečen v červeném plášti, v ruce drží biskupskou berlu a na hlavě má biskupskou mitru. A v doprovodu čerta a anděla nosí dětem dárky. Alespoň takhle nějak je tuzemská Mikulášská nadílka popisována ve Wikipedii.

Mimochodem ona internetová encyklopedie zmiňuje docela dost zajímavostí a některé z nich byly pro mne nové. Například že Mikuláše místo andělů a čertů doprovázel obecní policajt. Nebo že zrovna postava anděla je nejmodernější verzí mikulášského nadělování.

Pro mne je ale Mikuláš něco jako Ježíšek. Jako dítě jsem ho totiž nikdy neviděl - ostatně ani čerta nebo anděla, balíček pamlsků a ovoce u nás doma nechával za oknem nebo na balkóně. Mohl jsem být sebevíc pozorný, stejně jsem ten okamžik, kdy tam ty dárečky položil, nikdy nevychytal. Ale taky jsem byl ušetřen stresujícího strašení čerty.

Mikuláš byl pro mne jakousi přípravou na Vánoce, u Mikuláše začínalo to pořádné těšení se na Štědrý den. A to je taky zajímavé, že tradice spojená s Mikulášovou osobou se v USA postupně přetvořila ve fenomén Santy Clause.

Ono je ale asi celkem jedno, jak ten Mikuláš vlastně kde vypadá, důležitější je ten zážitek, který nadílku provází. To je totiž ten největší dárek. Děti si budou asi myslet něco jiného, ale až odrostou, třeba mi i dají zapravdu.

V každém případě - hezkého Mikuláše!