František Tichý: Prokletí ostravských slonů

Calvin už je v sloním nebíčku. Poslali ho tam ošetřovatelé po konzultaci s kolegy ze zahraničí. A určitě to nebylo jednoduché rozhodnutí. Předcházela mu složitá a nákladná léčba velkého abscesu na pravé přední noze. Bohužel léčba nebyla úspěšná, absces se dále rozšiřoval a naděje na Calvinovo uzdravení byly nulové. Tak přišla eutanázie.

Nechci tady jakkoli zpochybňovat práci ostravských zoologů, ošetřovatelů a dalších pracovníků zahrady, to určitě ne. Věřím, že udělali maximum a možná že šli i za hranici toho maxima.

Všiml jsem si úplně jiné věci, která ale moc vysvětlitelná není a je dílem náhody. Zkrátka sloní chlapi v ostravské zoo jsou jakoby prokletí.

Když jsem totiž hledal k tomu smutnému článku nějaké další doplňující informace, našel například deset let starou zprávu o úmrtí jiného sloního samce v ostravské zoo. Tehdy si mladý slon vážně poranil jeden z klů a během následného nutného operačního zákroku zemřel. Jestli si dobře vzpomínám, osudnou se mu stala skrytá srdeční vada.

Srdce zradilo také Petra, afrického slona, kterého získala ostravská zahrada z Prahy. V roce 1968 zemřel na infarkt. A o čtyři roky dříve zahynul Pepík, první slon chovaný v Ostravě, když spadl do příkopu.

A samozřejmě nemůžu nevzpomenout na úplně první slůně narozené v Ostravě. To byl také kluk, který ale dlouho nepožil.

V ostravské zoologické zahradě teď zůstávají jen sloní holky, mezi nimi mimochodem dvě Calvinovy dcerky - slavná Rashmi a Sumitra. Tak jim přeji nějakého hodného náhradního tatínka, který snad zlomí to mužské prokletí zdejšího slonince.