František Tichý: Původní příroda

8. srpen 2015
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Lesníci se v Jeseníkách pokouší obnovit původní horskou vegetaci. Jejich pokus začal odtěžením borovicové kleče z vrcholů Šerák a Keprník.

Borovice kleč zřejmě není původní dřevinou jesenických hor. Odborníci předpokládají, že byla v Jeseníkách vysazena koncem 19. století. A tak se teď rozhodli ve vybraných lokalitách dát znovu prostor arkto-alpinským trávníkům. Nový projekt za tři miliony korun spolufinancuje ministerstvo životního prostředí a evropské fondy.

Vítám snahy uvést věci do původního stavu, hlavně pokud jde o přírodu. Jen si nejsem jistý, zda je to pokaždé dobrý nápad. Ale nejsem odborník. Nicméně ona jesenická kleč tam roste už přes sto let a podle mne si celá řada i původních živočichů na ni za těch iks generací zvykla a kalkuluje s ní.

Pozitivní na tom všem ale je, že nejde o nějak rozlehlé plochy, které by s ekosystémem celého pohoří mohly výrazněji zahýbat. Lesníci teď budou pozměněnou přírodu pár let sledovat a pak se rozhodnou, co dál.

O tom, jak těžké je vrátit přírodu do původního stavu, vědí své rybáři z Oderských vrchů. Snaží se v Odře o návrat původních druhů ryb, letošní horké a suché léto jim ale nepřeje. Škody budou počítat ve statisících. Kromě počasí svou negativní roli hraje i fakt, že ony původní živočišné druhy se pohybují svým způsobem v nepůvodním prostředí - koryto je na mnoha místech upraveno tak, že se ryby nemají kam schovat, chybí stín.

Hodně škody v minulosti člověk napáchal. A nejen systematickým vyvražďováním živočichů nebo krajinnými úpravami. V minulých staletích se k nám přivezla spousta rostlin, původně jako okrasy parků a zahrad. S některými teď svádíme nákladný a mnohdy marný boj. V té souvislosti jsou asi nejznámější křídlatka a bolševník.

V lesích pak hojně roste netýkavka malokvětá, o které jsem si až donedávna myslel, že tady rostla odjakživa. V posledních letech jsem zaregistroval stále hojnější výskyt další nepůvodní netýkavky, a to netýkavky žláznaté.

S nepůvodními kytičkami se ale potýkají lidé po celém světě, nejen v Evropě. Třeba v Jižní Americe se jako invazivní druh šíří kopřiva dvoudomá, jejíž přirozený výskyt je na severní polokouli. Docela by mne zajímalo, jak se tam dostala. Předpokládám ale, že jako okrasná květina ne. I když - při pohledu na všechny ty "vetřelce", co u nás rostou, je možné všechno. Jednou nám to dá příroda všechno sežrat.

autor: tif
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.