František Tichý: Výkřik do tmy

Studénka a železnice k sobě patří. Dlouhá léta se tam vyráběly vagóny. A protože město leží na jednom z hlavních železničních koridorů, panuje tam i dost hustý a rychlý provoz. Právě ten provoz Studénku proslavil, i když ne zrovna v dobrém. Okolí nádraží ve Studénce jako by tragické nehody přitahovalo.

A tak po červencové srážce pendolina s kamionem přišel ministr dopravy s nápadem zrušit přejezd, kde se nehoda stala. Říkám si, že ve Studénce mají štěstí, že pan ministr nevládl už v roce 1998 - podle stejné logiky by totiž musel zrušit most na druhé straně nádraží.

Nápad na zrušení přejezdu přijímám tak trochu s rozpaky. Vše je totiž o lidech - nějaké ukázněnosti, přísnosti postihů a dalších věcech. A doplatí na to jen místní, kteří budou muset místo objíždět. Pěší a cyklisté sice dostanou podchod, už je ale vidím, jak se tam hrnou, hlavně za tmy. Nepatří náhodou podchody k oblíbeným místům páchání trestné činnosti?

Na druhou stranu chápu, že jde o bezpečnost cestujících. A když už jsou řidiči idioti, je zapotřebí přejíždění přes koleje zamezit. Jenže zrušení jednoho přejezdu je takový trošku výkřik do tmy. To, co se stalo ve Studénce, se totiž může stát kdekoliv jinde. Takže, pane ministře, prosím odstranit všechny na všech aspoň hlavních koridorech. Ať nemám pocit, že jde jen o politické gesto.