Ivana Šuláková: Nechtěná Barbora

Z toho, co předváděli někteří politikové tento týden v souvislosti s průmyslovou zónou Nad Barborou v Karviné, jsem měla pocit, jako bychom měli jít příští týden k volbám. Tolik populistických řečí, které jsme si musela vyslechnout, je i na mne opravdu hodně.

Mám výhodu - pohybuji se v médiích a mám tedy přehled kdo, co a kdy řekl. Myslím si, že běžný občan musí být notně zmatený a vnímá pouze jediné - politici nám slíbili novou zónu s pracovními místy a teď nám ji chtějí vzít!

Důl Barbora a jeho okolí bude zřejmě i nadále provázet smůla. Už v jeho prvopočátcích, koncem 19. století, zaplavovala důlní vrty voda. V období druhé světové války v dole zemřelo nemálo vojenských zajatců, kteří tam nuceně pracovali, při likvidaci požáru v prosinci 1951 tam zahynulo 14 záchranářů. Následovalo jaro 1981, další požár a další smrt záchranářů a pak také podzim 1990, kdy na místní seznam tragických úmrtí přibylo 30 horníků. To byl také konec dolu Barbora. Poslední vozík s uhlím z něj vyjel před 13 lety.

To je ale minulost. Lidé v okolí teď doufají, že nezahrne i plány průmyslové zóny. Podle mě je jim lhostejné, že chce stát potřebnou půdu koupit od podnikatele s nedobrou pověstí. Dobře vědí, že takových tu bylo mnohem víc, a těžko je dnes soudit za zpackané privatizace a pochybné majetkové převody. I to je totiž minulost.

Takže, páni politici, dívejte se raději před sebe a nehoňte přízraky. Dokažte, že jste lepšími hospodáři a že na sérii pochybných obchodů nehodláte navázat třeba zaplacením přemrštěné ceny za Barbořiny pozemky.