Ivana Šuláková: Neviditelný hrdina

26. únor 2017

Ranní poznámka , Ranní poznámka

Říká vám něco jméno Iraklij Levanovič Kandareli? Jde o muže, o kterém jsme před časem vysílali speciální seriál reportáží. Patří totiž k těm, kteří přispěli k ukončení světové války. Plukovník je pro náš region významnou osobou, ale doma je takřka neviditelným člověkem.

Gruzie je stát ležící na rozhraní Evropy a Asie. Stejně jako my Češi se na sklonku devadesátých let minulého století vzepřela komunistické diktatuře a Rusku a osamostatnila se.

Na rozdíl od nás, ale v dalších letech prošla krušným obdobím, včetně války. Pamatuje si ji i Gruzinec Iraklij Levanovič Kandareli. A pamatuje si mnohem víc! Například druhou světovou válku a Ostravsko-opavskou operaci, během které pomáhal osvobozovat náš region.

Nezapomněli jsme mu to. Jako hrdina se stal čestným občanem několika zdejších měst. Jenomže, k čemu je 93letému hrdinovi čestné občanství, když žije v chudobě a jeho vyhlídky na lepší život jsou prakticky nulové?

Hrdý Gruzínec Kandareli měl donedávna doma vlastně jen jedinou cennou věc – plukovnickou uniformu s medailemi. Byly to jeho poklady a takévzpomínky. Přesto se jich dobrovolně vzdal. Prostřednictvím našeho reportéra je daroval Vojenskému historickému ústavu v Praze.

Říkáte si, proč to udělal? Odpověď neznám. Myslím si ale, že z potřeby odvděčit se zemi, která na něj nikdy nezapomněla.

Je to jen pár dnů, kdy opavští zastupitelé opět odsouhlasili desetitisícový příspěvek pro muže, který v roce 1945 pomáhal osvobodit jejich město. A činí tak už několik let. Já vím, není to mnoho, ale Kandareli sám přiznává, že tento finanční dar pokryje nemalou část jeho životních potřeb. Bez nich by prý přežil jen obtížně. Proč? Odpověď je jednoduchá. Zatímco u nás je plukovník Kandareli hrdinou, v rodné Gruzii je neviditelným člověkem.

A tak mě nepadá, kolik takových neviditelných hrdinů s medailemi i bez nich mezi námi stále žije?