Ivana Šuláková: Nevlídná Lysá hora

Lidé se mě občas ptají, jestli mám raději Beskydy nebo Jeseníky. Přiznávám, že okolí Pradědu mě láká více. Za prvé je to místo protkané tajemstvím klíčových historických událostí. A za druhé tam, když nechcete, nepotkáte ani živáčka.

Tenhle fakt ocení hlavně lidé, kteří jako kompenzaci svého jinak hlučného života občas vyhledávají klid hor a hlubokých lesů.

A Beskydy? Ty jsou pravým opakem Jeseníků. S jistou mírou nadsázky říkávám, že o prázdninách to na červené turistické stezce k vrcholu Lysé hory vypadá jako v Praze na Václáváku.

Kdo se ale na vrchol královny Beskyd vypraví letos v srpnu, musí počítat nejen s ohromným množstvím lidí pendlujících sem a tam. Překvapením pro vás mohou být i oblaka hustého dýmu. Štípe do očí, nutí vás ke kašli a vy máte pocit, že užuž slyšíte houkání hasičských sirén přijíždějících uhasit požár.

Ale kdepak! Hasiče nikdo nevolá, byť by se ledová voda z jejich cisterny docela hodila. Studenou sprchu by totiž potřebovali chytráci, které napadlo, že napolo usušenou pokosenou trávu z okolí zlikvidují zapálením.

Tím ale lysohorská překážková dráha nekončí. Ve druhé třetině trasy vám totiž přetne cestu chlapík v oranžové vestě. Zuřivě mává na skupinky lidí s varováním, že vstupují do míst, kde se těží dřevo. Ostatně, lesní práce se opravdu nedají přehlédnout - kmeny vzrostlých stromů vám tam padají skoro před nosem.

Máte dvě možnosti - vrátit se dolů a vydat se po jiné trase anebo jít zkratkou. Má ovšem jednu zásadní nevýhodu - úhel jejího stoupání je jen pro nejzdatnější. Pro starší lidi nebo děti může být nepřekonatelnou překážkou.

Zvládli jste náročné stoupání a blížíte se na Gigulu? Těšíte se na štěbetání ptáků a šumění větru ve výšce 1323 metrů nad mořem? I teď budete zklamáni.

Že se tam staví nové chaty, ví asi skoro každý. Jen někdo si ale dovede jasně představit, co takový budovatelský ruch obnáší. Například k němu neodmyslitelně patří rachot sbíječky. Neznám nikoho, komu by kravál z téhle mašiny nevadil a soudě podle chráničů sluchu na hlavě jeho živé obsluhy na Lysé hoře, ani samotným stavebníkům sbíječka nezní jako Mozartova opera.

Že jste se právě rozhodli zrušit plánovaný výlet na Lysou horu? Ani se vám nedivím. Možná ale budete potřebovat nějaký náhradní tip.

Toužíte-li po klidu, pohodu i po kochání se pohledem z nějakého pěkného vršku, vyrazte třeba na sousední Smrk.

No, a kdybyste nechtěli potkat opravdu ani živáčka, myslete na to, že Jeseníky jsou taky krásné. Čarodějnice už tam ale nepotkáte, akorát mě. A protože nebudu moc nadšená, že mě v mém horském rozjímání někdo ruší, možná vás i uhranu.

Šťastnou cestu do hor vám přeje Ivana Šuláková!