Ivana Šuláková: Skoronovoroční

Rok co rok slyším klepat nový rok na dveře nejpozději v říjnu. Říkáte si, že jsem bláznivá ženská a že zbytečně plaším? Omyl! Nutí mě k tomu mé pracovní, ale i soukromé aktivity. V říjnu už je totiž potřebuji plánovat i na první týdny příštího roku a k tomu potřebuji jednu důležitou věc - diář.

A tak jsem i letos, tentokrát už v září, chvátala do nejbližšího papírnictví a pořídila si záznamník s úhledně vyvedeným rokem 2015. Během jediné hodiny jsem v něm měla už tři veledůležité údaje.

Přesto, že se s blížícím příchodem nového roku sžívám poměrně dlouhou dobu, tak úplně se mi ho nedaří přijmout jako nezbytnou realitu vlastně až někdy do července. Ignoruji ho například s oblibou při podpisu různých dokumentů, píšu sice správný den a měsíc, ale skoro vždy se starým rokem.

Naposledy jsem tak uvedla ve zmatek osazenstvo jedné cestovní kanceláře. Při objednávce letní dovolené v rámci takzvané "first minute" jsem letos v lednu zarputile požadovala exotický výlet do minulosti.

Připomíná mi to dobu, kdy jsem se svého času stejně obtížně vyrovnávala se změnou mého příjmení. Tolik neplatných podpisů, co jsem vyrobila! Coby nositelce dívčího jména Světlíková mi totiž přezdívali Světluško, zatímco s příjmením Šuláková... no, však víte.

Ale, zvykla jsem si. Stejně, jako si nějak zvyknu na nový rok s patnáctkou na konci. A také jsem si dala předsevzetí, že tu letošní letní dovolenou budu plánovat opravdu a výhradně do budoucnosti.

Veselého Silvestra 2014 a úspěšný rok 2015 vám přeje Ivana Šuláková.