Ivana Šuláková: Slezské Prusko

Historii spojenou s oblastí lidově zvanou Prajzsko alias Hlučínsko mnohdy neznají ani ti, kteří z této oblasti pocházejí a narodili se tam i jejich předkové. Při mém dotazování na datum 4. únor a s nápovědou i rok 1920 nedokázal ani jeden z mnou oslovených známých hlásících se hrdě k Prajzákům zareagovat.

Přitom Versailleská mírová smlouva, která právě v tento den vstoupila v platnost, znamenala pro Hlučínsko zásadní změnu - bylo připojeno k Československu. Některé rodiny se s touto změnou nesrovnaly dodnes. Odlišnost tohoto území je viditelná stále a je daná faktem, že do připojení k naší zemi bylo pruskou provincií a mělo tak jiný společenský i ekonomický vývoj.

Problémy, které po roce 1920 na Prajzské vznikaly, měly často bouřlivý průběh. Neochota místních přizpůsobit se novým podmínkám, sociální nepokoje, v 30. letech pak připojení k Třetí říši, povinná služba mužů ve wehrmachtu a po válce třeba určování národností a státní příslušnosti v souvislosti s odsunem a konfiskací majetku.

Ano, já vím, pro mnohé je to daleká historie. Vždyť pro současné teenagery je i Sametová revoluce hlubokým pravěkem. Přesto si myslím, že bychom neměli zapomínat. Mimo jiné i proto, že z ničeho jiného se nedá lépe poučit, než z vlastních dějin.

Na Prajzské ještě stále žije dost pamětníků, kteří velkou část této pohnuté historie zažili na vlastní kůži a dobře tedy vědí, o čem právě teď mluvím. Třeba vlastní vzpomínky ještě stačí předat dále.