Ivana Šuláková: Válečné dědictví

Pro dnešní teenagery jsou události spojené s druhou světovou válkou pravěkem. Ostatně, ani další klíčové milníky v naší historii, třeba rok 1968 nebo 1989 nezažili, a tak pro ně stěží mohou být atraktivními.

Mnohdy proto vůbec nechápou, proč více než 70 let po ukončení posledního evropského válečného konfliktu nacházíme v našem regionu jeho stopy. Nejsou to jen ony zmiňované nápisy na zdech starých opavských domů, nebo označení o tom, kde byl v minulosti třeba protiletecký kryt. Vždyť v policejních zprávách stále čteme o zásazích pyrotechniků likvidujících nevybuchlou válečnou munici.

A dala bych ruku do ohně za to, že kdybychom prošmejdili půdy třeba právě oněch starých opavských domů, našli bychom takových upomínek mnohem více.

Vždyť i já jsem v podkroví, kde můj dědeček, skladoval suchý materiál pro svou stolařskou dílnu, teprve nedávno našla pořádný kus dřeva s rozpitým protektorátním razítkem Böhmen und Mähren.

Takže, ač to naše děti vidí jinak, tahle část tuzemské historie rozhodně není pravěkem. Pokud ale ony nápisy, razítka, či nevybuchlá munice zmízí ze světa úplně vadit mi to nebude.

Vadila by mi ztráta vzpomínek lidí, kteří k tomu mají či měli co říci. Právě díky rozhlasu byly mnohé z nich zaznamenány, archivovány a při vhodných příležitostech v našem vysílání opět ožívají.

Bohužel, není v našich silách zaznamenat vše. Mně osobně například moc mrzí, že se mi už nikdy nepodaří nahrát dlouho odkládaný rozhovor s jedním z mých sousedů. Kouká na nás už jen shůry a já si vybavuji jen střípky jeho vyprávění, jak musel za války lítat s německým bombardérem, jak si po válce z Německa přivedl do tehdy silně protiněmecky zaměřeného Slezska německou manželku, jak prožíval dny války i dny, které následovaly poté a rozhodně pro něj nebyly jednoduché.

I díky němu vím, že na rozdíl od těch černých válečných nápisů na původně bílých zdech opavských domů, válka rozhodně nebyla černo-bílá. A nebyla taková ani doba, která následovala těsně po ní.

Ostatně, dneska je volný den a hledáte-li inspiraci pro nějaké zajímavé čtení, sáhněte třeba po novele Dědictví od místní rodačky Evy Tvrdé. Najdete v ní nejen ony válečné nápisy.