Ivana Šuláková: Visačky
Z výzkumů všeho, které mezi lidmi specializované agentury pravidelně provádějí, vyplývá mimo jiné i jedna zajímavost. Jednoho z neodvratných faktů koloběhu života, se do jiné míry bojí většina národa. Jde o stárnutí. Možná je to signál, že stárnutí v tuzemsku není synonymem pohody. A možná i vůli tomu lidé ze šoubyznysu neustále vymýšlejí, jak stárnutí zatraktivnit. Že se ale na téhle atrakci bude v roli diváků bavit polovina národa u obrazovek, nikoho nepřekvapuje.
Nedávno mi můj dospělý syn řekl, že už bych měla dostat rozum, že na to mám věk. Ani netušil, že vlastně potvrdil starou známou pravdu - stárneme jen tak rychle, jak to dovolíme. Někdo je starý už ve dvaceti, jiný nikdy. Jinými slovy, i kdyby nám loupaly všechny kosti v těle, vlasy notně prořídly a v puse cvakaly umělé zuby, nemusí to ještě znamenat, že stárne i naše mysl.
Můžete si o tom myslet, co chcete, ale já mám jasno - s chutí zůstanu v mysli třeba i o dvacet let mladší, než mám napsáno v občance. A že už i mě občas pobolívají kolena, klidně přiznám.
Možná právě proto jsem si s takovou nelibostí přečetla, že jedna z českých televizí chystá v šesti vybraných zařízeních sociální péče další ročník volby nazvané Miss staré koleno. Už samotný název je odpudivý, natož podstata této televizní šou. Proč jsou soutěže vyzdvihující krásu malých holčiček, později slečen či dospělých žen?
A když už jde o věk, kdy krásy ubývá, jdou pořadatelé do jiných extrémů: hledají třeba nejzasloužilejší matku, největší nebo nejmenší zadek, nejdelší vlasy... No, mohla bych takto pokračovat do nekonečna a pointa bude stále stejná, bude to o NEJ.
Přitom právě k tomu NEJ často přicházíme, ani nevíme jak. A že je v tomto směru matka Příroda nespravedlivá, si asi nemusíme vůbec vysvětlovat. Něco nám do vínku dá, a ani to nechceme, jiného máme nedostatek.
Vždyť kolik malých holčiček s nálepkou "nehezká" vyrostlo do krásy! A naopak - kolik pětiletých načančaných panenek je o dvacet let později otylých s dvojitou bradou a prázdnýma očima. I ty krásné dlouhé vlasy může mít sedmdesátiletá žena, která o ně celý život pečovala. A nakonec, abych neošidila muže, i osmdesátiletý důchodce může zdolávání Lysé hory zvládat líp, než krmení holubů v parku
A tak, dámy a pánové, nenechávejte dobrovolně sobě ani svým blízkým navléci visačky. Nenechejte se šoupnout do ohrádky určené pro vybranou skupinu! Dívejte se na svět vlastníma očima. A až vás někdo napomene, že byste už ve svém věku měli mít rozum, jen se pousmějte. Můžete si být totiž jisti tím, že tenhle váš nechtěný rádce o ten svůj rozum, pro změnu, už dávno přišel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
