Ivana Šuláková: Volební vějička

Taky máte pocit, že k volbám chodíme nějak příliš často? Ano, nemýlíte se. Letos k nim jdeme už podruhé, stejné to bylo loni a v posledních letech minimálně každoročně. A jaký je výsledek tohoto letitého maratonu? Volební účast je, slušně řečeno, nevalná.

Naše zahlcenost a často otrávenost ze slibů a tváří kandidátů všeho druhu se logicky odráží v zájmu. I přestože si politici vážně lámou hlavu, jak nás, občany přivést k urnám, volební komisaři i tak někde z nudy luští křížovky.

Jeden tip bych ale měla - možná by bylo zajímavé, podívat se na zájem voličů tam, kde souběžně pořádají referendum. Proč?

Letos je takových souběžných referend v Česku více, než obvykle a většinou rozhodují o zákazu hazardu. Určitě se shodneme, že je to aktuální téma pro mnohé. Má totiž dopad na sociální situaci spousty rodin, na pouliční kriminalitu, na rostoucí zisky lichvářů i na soužití mezi sousedy. Vlastně se dotýká každého z nás, aniž bychom sami museli patřit k početné obci gamblerské.

Z referend o zákazu hazardu tak mohou profitovat i kandidáti do zastupitelstev či Senátu. Je přeci logické, že když volič přijde odevzdat hlas k hracím automatům, nevynechá ani urnu pro komunální a senátní volby.

Co k tomu dodat? Snad jen to, že pokud se nemýlím, měli by asi politici začít přemýšlet nad tím, co životně důležitého nabídnout u příštích voleb pro následující referendum v té či oné obci. Možná se pak budou ve výsledku těšit i daleko větší obecné podpoře v boji o křesla na radnicích, v parlamentu či v jiných politických postech.

Ale také se dá význam této věty obrátit - zatím nám možná politici nenabídli nic, zač by nám stálo přijít k volbám i bez referenda.