Ivana Šuláková: Vyhnaní z ráje

Já vím, můžete si říci, že se k tak krajnímu řešení své nezáviděníhodné situace uchýlí lidé jen výjimečně, ale asi jen málokdo z nás si opravdu dovede představit, co všechno dlužníci v úzkých prožívají. Tedy alespoň ti, kteří se do této situace dostali nechtěně. Bezesné noci, neustálé upomínací telefonáty, pošta s barevnými pruhy na obálkách.

Dlužník z Ostravy, který zaútočil na exekutora a jeho doprovod, už je po smrti. Stačil přitom zranit dva lidi. Rozhodně nejde o ojedinělý případ. Znám další: muž v nejlepších letech, který si kvůli dluhům vzal život, zadlužená žena okrádající své klienty, děti zatížení na dlouhá léta nesplacenými závazky své matky-podnikatelky. Jsou to opravdu smutné lidské příběhy.

Způsobů, jak se do dluhové pasti dostat, je mnoho. Oněch 337 tisíc českých neplatičů by o nich mohlo určitě dlouho vyprávět. Za vším je ale nedocenění rizika půjček. Připomíná mi to příběh z Bible: Adam s Evou žili pokojně v ráji, Bůh je varoval, aby nejedli ze stromu poznání dobrého a zlého. Had ale jeho varování zpochybnil a Eva neodolala. Zbytek už znáte.

Řada lidí také žije pokojně, byť skromně. Touží však po něčem více, třeba po nové televizi, supermoderním mobilu nebo po dovolené u moře. A přestože se na ně ze všech stran valí varování před rizikem závazků, podlehnou svodům těch, kteří jim nabízejí všechny ty úžasné služby, zboží a peníze. I oni jsou nakonec vyhnáni z místa, ve kterém mohou klidně spát.

Odborníci tvrdí, že nám, Čechům, chybí finanční gramotnost, že bychom se jí měli učit už na prvním stupni základní školy. V tom podle mě problém není. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se do dluhů dostanou i lidé s vysokoškolským vzděláním?! Jde o selský rozum. Znáte pořekadlo, dvakrát měř a jednou řež? Je sice z dob našich prababiček, ale stále platí!