Michal Schoffer: Podpora vysokoškoláků

23. leden 2012
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nejlepší z vysokoškoláků mohou získat speciální stipendium ve výši až 35.000 korun na každý semestr. Oproti předchozím rokům, kdy se to povedlo jen jedinému, by tyhle peníze mohly být díky změněným pravidlům dostupnější pro více z nich. Nad efektivitou takhle vynaložených peněz se v dnešní poznámce zamýšlí Michal Schoffer.

Studium na vysoké škole je velmi vyčerpávající věc - fyzicky i finančně. Sám jsem tím prošel, takže vím, že stíhat většinu přednášek, psát seminární práce a do toho se účastnit bohatého společenského života plného večírků a dalších kulturních akcí, dá člověku pěkně zabrat.

Zdá se, že si to vedení našeho kraje plně uvědomuje a přichází proto s nabídkou finanční pomoci. Stačí se trochu snažit, mít dobré výsledky a vyplnit pár formulářů. O stipendium si teď může požádat každý student, který jde na vysokou školu a už něco zásadního dokázal.

Na místě je otázka, jestli se taková investice z veřejných peněz vyplatí. Z Opavy by svým krajským spolustraníkům asi vzkázali, že je zbytečná.

Právě v Opavě totiž vysokoškolská stipendia nedávno definitivně vyškrtli z rozpočtu. Přišli na to, že nikdo nedokáže v komplikovaném kreditním systému objektivně zhodnotit, kdo je vlastně dobrý student. Město tak raději přesměruje investice do dětí na základní škole, kde stále většinou platí pětibodová škála známek.

Podpora mozkové elity je docela pěkná věc, pokud se dělá důsledně. Možná by proto stálo za to, přehodnotit třeba postoj k víceletým gymnáziím. Ta momentálně procházejí útlumem ve prospěch učňovských oborů. To je ale námět zase na jinou poznámku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.