Monika Horsáková: Optimalizace, nebo politická arogance?

8. únor 2014
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Optimalizace se v posledních letech často stává politickým zaklínadlem, kterým si mocní podmaňují nás „obyčejné“ občany. Na ekonomické zacházení s veřejnými prostředky totiž veřejnost ráda slyší. Je to tak ale vždy? Tak třeba: minulý týden jsme se dozvěděli, že Ostrava bude mít od září dvě waldorfské základní školy. Jedna bude v Přívoze a druhá v Porubě. A že příčinou je optimalizace škol. Je to ale opravdu hospodárné?

Snaha o přestěhování waldorfské základní školy se v posledních letech stala doslova evergreenem jejího zřizovatele – tedy centrálního ostravského obvodu. Při podrobnějším zkoumání se ale zdá, že se školu snaží spíše zneužít, aby mohl obsadit vesměs nevyhovující a neatraktivní prostory.

Nejdříve se ze současné budovy na fifejdském sídlišti, kam se škola ze samého centra města a za pohádkových a spíše nenaplňovaných slibů zřizovatele před osmi lety přestěhovala, měla stěhovat do Přívozu na ulici Palackého. Pak zase do těsné blízkosti dálničního přivaděče na ulici Kounicova.

Po protestech rodičů dostala škola další nabídku – budovu ve vybydlené části Přívozu v ulici Na Mlýnici. Ani tam většina rodičů posílat své děti nechce. Pokusili se s obvodem jednat – neúspěšně.

Rozhodli se tedy najít pro waldorfskou školu vhodné místo sami. Našli je v Porubě. A tamní obvod jim vyšel vstříc. Nabídl jim zřízení waldorfské větve při jedné ze svých základních škol, konkrétně na ulici Ľudovíta Štúra.

Do konce letošního ledna se rodiče stávající waldorfské školy mohli rozhodnout, zda jejich dítě od nového školního roku zůstane na škole, která se bude stěhovat do Přívozu, nebo zda požádají o přestup do Poruby. Výsledek je jednoznačný. O přestup do Poruby požádalo 78 procent rodičů, to je 162 z 211 žáků stávající školy. Do Poruby chce přitom i 22 prvňáčků.

Moc se jim nedivím. Je sice chvályhodné, že se komunální politici z obvodu Moravská Ostrava a Přívoz snaží do kdysi výstavní přívozské čtvrti vrátit život. Začít ale tím, že do oblasti, v jejíž bezprostřední blízkosti je koksárna, chemičky a další podniky, nastěhujeme děti, je přinejmenším nešťastné. Jak mi řekl tatínek jednoho z žáků: „Nechceme, aby naše děti byly květinou v rozbitém okně.“

Obvod ale názor rodičů ignoruje a na žádosti o přestup do Poruby odpověděl akcí. Waldorfská škola v Přívoze vznikne tak jako tak (i kdyby měla třeba jen padesát žáků, budeme ji dotovat) a co víc, nebude se stěhovat v průběhu letních prázdnin, nýbrž už teď na jaře.

Ptám se, co vede naše zastupitele, aby s dětmi takto nelogicky, nestandardně a naprosto neekonomicky smýkali v průběhu jednoho pololetí? Myslí si, že tím snad rodiče, kteří pečlivě zvažovali, zda své dítě poslat tam či onam, přesvědčí, že to v lokalitě Na Mlýnici, zatížené špatným životním prostředím a kriminalitou, vlastně není tak špatné?

Dovoluji si tvrdit, že ne. Že efekt bude opačný. Maximálně rodiče utvrdí v názoru, že si naši komunální politici slovo zastupitel špatně vykládají. Je sice odvozeno od slovesa zastupovat, myslí se tím ale zastupovat občany, nikoli osobní zájmy.

autor: Monika Horsáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.