Richard Piskala: Masopustní tradice

Představte si, že scházíte v pestrém průvodu z docela prudkého kopce, před sebou máte nádherné výhledy na zasněženou kopcovitou krajinu a za krk vám dýchá dvojice koňů, kteří táhnou sáně, nebo se je spíš z kopce snaží brzdit. Kus před vámi hraje v průvodu lidová muzika, vedle vás jde motýl Emanuel s Makovou panenkou a o kus dál čert.

Myslíte si, že vám vyprávím nějaký svůj bláznivý sen? Kdepak, přesně tohle jsem zažil minulý víkend v Hrčavě na tamních „Ostatcích". Musím se přiznat, že mám podobné lidové tradice a akce čím dál tím raději. Nejde jen o to, že jsem se prošel Hrčavou v masopustním průvodu a poté vyzkoušel zabíjačkové speciality nebo místní pivo a poslechl si výborné muzikanty.

Největší radost jsem měl z toho, jak si to lidé dokázali užívat. Mladí, staří, místní i přespolní. Viděl jsem hlavně úsměvy na tvářích, mnozí si i zanotovali společně s muzikou. Věřím, že lidé zde zapomněli alespoň na chvíli na své běžné starosti a problémy.

Masopustní veselí se samozřejmě neodehrávalo jen v Hrčavě, ale i v řadě dalších obcí a měst v našem kraji. Někde už je to letitá tradice, jinde tuto tradici teprve zakládají.

Naši předci určitě dobře věděli, proč je před dlouhým čtyřicetidenním předvelikonočním půstem tak důležité si pořádně vyhodit z kopýtka a poveselit se.

Myslím, že to platí i dnes. Naše problémy a trápení budeme určitě snáze řešit, když se od nich alespoň občas dokážeme oprostit. A nemusíme přitom zrovna běhat po ulici v masce medvěda, není přece vždycky masopust.

Klidný a pokud možno veselý víkend vám přeje Richard Piskala.